Sebestimulace: Jak se sama sebe podporovat v krizi a nečekat na pomoc

Sebestimulace, schopnost sama sebe podporovat emocionálně i mentálně, aniž byste čekali na potvrzení od ostatních. Also known as sebepodpora, it je základní dovednost pro psychickou odolnost, kterou může každý naučit, ale málokdo o ní mluví. Není to nějaká magie, nejsou to pozitivní afirmace, které si opakujete před zrcadlem a pak se cítíte ještě hůř. Sebestimulace je o tom, jak přestat být svým největším kritikem a začít se sama chovat jako dobrý přítel – ten, který vás neobviňuje, když selháte, ale řekne: „To bylo těžké. Co ti teď pomůže?“

Tato dovednost není jen pro ty, kdo mají deprese nebo úzkosti. Je to pro každého, kdo někdy cítil, že musí být silný, když vnitřně padá. Když se snažíte být dokonalý rodič, perfektní pracovník, nebo ten, kdo „všechno zvládne“, sebestimulace je ta malá vnitřní hlas, který vás nechá dýchat. A víte co? Emocionální odolnost, schopnost se zotavit z těžkých zkušeností bez ztráty sebevědomí se nevytváří tím, že se držíte pevně. Vzniká tím, že se naučíte přiznat, že jste zničení – a pak si sami dáte prostor na odpočinek. Sebevědomí, nepředstavuje si, že jste dokonalí, ale že jste hodní, i když se něco nezdaří se buduje v malých chvílích: když si řeknete „Nechám si dnes odpočinek“, když přestanete porovnávat svůj vnitřní svět s veřejným profilem ostatních, nebo když si řeknete „Mám právo být unavený“.

Co vidíte v příspěvcích níže? Nejsou to návody, jak „být šťastný“. Jsou to konkrétní případy, jak lidé v Česku učí se sebe podporovat – při úzkosti, po rozchodu, při porodě, v párových krizích, nebo když se cítí ztracení. Někteří používají techniky z kognitivně-behaviorální terapie, jiní se učí tělesně, prostřednictvím pohybu nebo umění. Někdo se naučil sebevědomí jen tím, že přestal kritizovat sebe za to, že „nemá čas na sebe“. A to je právě ta podstata: sebestimulace není o tom, co děláte – je o tom, jak se k sobě chováte, když nic nejde.

Přečtěte si, jak jiní začali – ne proto, že byste měli udělat to samé, ale protože potřebujete vědět, že to není jen vy. Každý, kdo se snaží být silný, potřebuje někoho, kdo ho podpoří. A nejčastěji ten někdo je právě vy – jen potřebujete naučit se, jak na to.