Většina lidí, kteří bojují se závislostí, nevidí, že jejich myšlenky jsou často zkreslené. Tento kognitivní omyl může být největší překážkou na cestě k trvalé abstinenci.
Co jsou kognitivní omyly?
Kognitivní omyly jsou systematické chyby v myšlení a vnímání, které vedou k udržení negativních myšlenkových vzorců. V kontextu závislostí se objevují automaticky, často nevědomě, a posilují pocit bezmocnosti. První systematické popisy přišly od Aarona Becka v 70. letech a později je rozšířila American Society of Addiction Medicine (ASAM) ve své definici závislosti z roku 2011.
Hlavní omyly u lidí se závislostí
Mezi nejčastější patří racionalizace a popření. Racionalizace je způsob, jak si sami „ospravedlňujeme“ užívání - například: „Piju, abych zvládl stres v práci.“ Popření pak znamená úplné odmítnutí existence problému: „Nemám žádný problém, kdykoli přestanu.“ Obě tyto obranné strategie brání tomu, aby klient otevřeně přiznal realitu a zahájil změnu.
Proč jsou tyto omyly tak nebezpečné?
Studie publikovaná v Českém časopise pro klinickou psychologii a psychohygienu v roce 2021 ukázala, že terapie zaměřená na kognitivní omyly dosahuje 42 % úspěšnosti v udržení abstinence po jednom roce, zatímco čistá farmakoterapie jen 28 %. Hlavní výhodou je schopnost rozpoznat a přetvořit myšlenkové vzorce, které předchází relapsu. Na druhou stranu vyžaduje minimálně 12‑týdenní program, což může být pro klienty s nízkou motivací náročné.
Klíčové techniky práce s omyly
Nejčastější metodou je sokratické dotazování (Socratic questioning). Terapeut klade otázky typu: „Jaké máte důkazy, že tato myšlenka je pravdivá?“ nebo „Co by se stalo, kdyby se ukázala jako nepravdivá?“ Tyto otázky pomáhají klientovi vidět mezery ve svém uvažování.
Další technikou je trojí sloupec (situace - automatická myšlenka - důkazy pro a proti), kterou popsal prof. PhDr. Tomáš Rambousek v roce 2021. Klient si zapíše konkrétní situaci, identifikuje automatickou myšlenku a poté hledá objektivní důkazy, které tuto myšlenku podporují nebo vyvrací. Výsledkem bývá často „moment pravdy“, kdy si jedinec uvědomí, že jeho předchozí „důvody“ byly pouze záměrné zkreslení.
Pro práci s popřením se často používá technika „hledání důkazů pro a proti“, kterou v léčebně Svoboda uvádí jako nejužitečnější. Klient nejprve akceptuje, že existuje problém, a následně sbírá fakta (např. počet dní, kdy užíval, zdravotní komplikace), což snižuje psychologickou obranu.
Praktické příklady z klinické praxe
Jedna klientka, která se léčila v Brně, popisovala svoji racionalizaci: „Bez alkoholu bych se nedokázala soustředit.“ Po několika sezeních trojím sloupcem identifikovala, že její soustředění během terapie se zlepšilo o 30 % po abstinenci. Další případ - muž s opioidní závislostí - nejprve popřel negativní dopady na vztahy, dokud terapeut nepoužil sokratické dotazování a neukázal konkrétní ztráty (rozvedený manžel, ztracené zaměstnání). Tento „zlomový“ moment nastal ve třetím měsíci terapie u 62 % úspěšných klientů, jak uvádí Národní monitoringové centrum pro drogy (2022).
Omezení a kritika kognitivních přístupů
Ne všichni odborníci souhlasí, že zaměření na myšlenkové vzorce stačí. PhDr. Martin Vávra z Brna varuje, že přílišná koncentrace na kognitivní omyly může podcenit biologické a sociální faktory. Průzkum České psychologické společnosti (2022) potvrdil, že 31 % respondentů vidí nedostatek neurovědeckých poznatků v KBT.
Navíc, práce s popřením může být stresující - 41 % klientů v Ústavu adiktologie v Brně uvedlo, že počáteční fáze vedla k ukončení terapie. Proto je klíčové vytvořit terapeutické spojení před konfrontací.
Budoucnost: digitální nástroje a standardizace
Od roku 2023 se rozšiřuje mobilní aplikace "Myšlenkový deník 2.0", kterou v první polovině roku použilo více než 4 000 klientů. Aplikace umožňuje sledovat kognitivní omyly v reálném čase a poskytuje připomínky pro „vyhledání důkazů".
Ministerstvo zdravotnictví plánuje v roce 2024 zavést test "Kognitivní profyl závislosti", který vyhodnotí 12 klíčových omylů. Tento standardizovaný přístup pomůže terapeutům rychle identifikovat, na které omyly se zaměřit.
Podle prognózy PwC (2023) bude trh s kognitivními přístupy v ČR růst na 3,5 miliardy Kč do roku 2025, hlavně díky digitalizaci a personalizovaným programům.
Tipy pro terapeuty a klienty
- Začněte diagnostikou - identifikujte nejčastější omyly (popření, racionalizace, minimalizace důsledků).
- Používejte sokratické dotazování už od prvního setkání, ale vybudujte si důvěru.
- Využívejte techniku trojího sloupce - pomáhá vidět konkrétní důkazy.
- Zapojte digitální deník - zaznamenávejte omyly mezi sezeními.
- Nezapomínejte na biologické a sociální faktory - kombinujte KBT s farmakoterapií u těžkých opiátových závislostí.
Stručná tabulka rozdílů mezi racionalizací a popřením
| Vlastnost | Racionalizace | Popření |
|---|---|---|
| Funkce | Umožňuje „ospravedlnit“ užívání | Úplné odmítnutí existence problému |
| Typické výroky | „Potřebuji to kvůli stresu“ | „Nemám žádný problém“ |
| Strategie terapie | Troju sloupec, hledání důkazů | Sokratické dotazování, vytvoření spojení |
| Časový výskyt v terapii | Objevuje se po otevření popření | Často první obranný mechanismus |
Často kladené otázky
Jak rychle můžu rozpoznat kognitivní omyly?
První sezení by mělo zahrnovat strukturovaný rozhovor, kde terapeut identifikuje nejčastější omyly - popření, racionalizaci, minimalizaci důsledků a kontrolní iluze. V praxi to trvá 2‑3 sezení.
Je možné pracovat s omyly bez terapie?
Digitální deníky a pracovní sešity (např. „trojí sloupec“) umožňují klientům samostatně sledovat a zpochybňovat své myšlenky, ale podpora odborníka výrazně zvyšuje úspěšnost a snižuje riziko relapsu.
Kdy je vhodné kombinovat KBT s farmakoterapií?
U těžkých opiátových a alkoholových závislostí je kombinace KBT a medikamentózní podpory (např. naltrexon, buprenorfin) doporučována už od 4.‑6. týdne terapie, protože biologické faktory silně ovlivňují craving.
Jaký je průměrný čas potřebný k překonání popření?
Podle Národního monitoringového centra pro drogy (2022) se u 62 % úspěšných klientů popření rozpadá kolem 3. měsíce pravidelné terapie.
Kde najdu školení pro práci s kognitivními omyly?
Největší poskytovatelé v ČR jsou Ústav adiktologie v Brně, Kobe terapie a Institut kognitivně‑behaviorální terapie v Praze. Školení zahrnují jak teoretický rámec, tak praktické cvičení.