Když se rodiče rozejdou, dítě neztrácí jen jednoho rodiče - ztrácí svůj celý svět. Ať už je rozchod klidný nebo bouřlivý, dítě často neví, kde je bezpečné místo, jaké pocity jsou normální a kdo mu může pomoci pochopit, co se děje. V mnoha případech se rodič, který žije s dítětem, obrátí na terapeuta. Ale pokud druhý rodič zůstane mimo proces, terapie často selhává. Proč? Protože dítě nežije v izolaci. Žije mezi dvěma domovy, dvěma způsoby mluvení, dvěma pravidly a dvěma emocemi. A když tyto dva světy nejsou spojené, dítě se musí rozdělit na dva kusy - a to ho ničí.
Proč je zapojení obou rodičů klíčové?
Nejde jen o to, aby dítě mělo kontakt s oběma rodiči. Jde o to, aby oba rodiče společně podpořili jeho emocionální stabilitu. Podle výzkumu Šance Dětem z roku 2021 zjistilo 78 % dětí ve věku 6-12 let, že si přeje, aby rodiče spolupracovali. A když to dělají, dítě má o 42 % nižší úroveň úzkosti a o 37 % méně agresivity. To není jen statistika - je to reálný rozdíl v každodenním životě. Dítě, které ví, že rodiče se domlouvají, se necítí jako meč v jejich sporu. Cítí se bezpečně.
Naopak, pokud jeden rodič odmítá zapojit se do terapie, proces se prodlužuje o průměrně 11 měsíců a úspěšnost klesá na 28 %. Dítě v takovém případě nezískává jen omezenou podporu - získává zprávu, že jeho bolest není důležitá pro oba rodiče. A to je hluboká rána.
Co dělá metoda Archipelago jinak?
Metoda Archipelago, vyvinutá v Česku v roce 2010 psycholožkami Taťánou Šimečkovou a Gabrielou Vykypělovou, je jednou z mála terapeutických přístupů, které výslovně vyžadují zapojení obou rodičů. Nejde o to, aby rodiče seděli vedle sebe a poslouchali, co terapeut říká. Jde o to, aby se stali aktivními účastníky vytváření nového prostředí pro dítě.
Archipelago funguje jako hravý svět, kde dítě může zkoušet různé role, reakce a vztahy. Terapeut vytváří „ostrovy“ - symbolické místa, které představují různé aspekty života dítěte: domov s maminkou, domov s tatínkem, škola, strach, radost. Dítě si může vybrat, na který ostrov půjde, jak se tam chová, kdo je s ním. A když se rodiče zapojí, můžou vidět, co dítě zažívá - a nejen slyšet o tom.
Je to jako když se dítě naučí jezdit na kole. Nejde jen o to, aby mělo kolo. Musí mít někoho, kdo ho drží, kdo ho podporuje, kdo se nevyhne jeho pádu. A když oba rodiče přijdou k tomu kolu, dítě se učí, že nemusí být vždycky „dobré“ pro jednoho a „zlé“ pro druhého. Může být prostě sebou samým.
Jak začít? První kroky pro rodiče
Největší překážkou není nevědomost - je to odpor. 65 % případů, kde jeden rodič odmítá terapii, je způsobeno tím, že ho vnímá jako „součást sporu o péči“. Ale terapie není soud. Není to místo, kde se rozhoduje, kdo má pravdu. Je to místo, kde se dítě může zotavit.
První krok není volání terapeuta. Je to volání k sobě samotnému. Zkuste si položit otázku: „Chci, aby moje dítě bylo šťastné - nebo abych měl pravdu?“ Pokud odpověď zní „šťapné“, pak je cesta jasná.
Terapeut v metodě Archipelago začíná tzv. rodičovskou přípravou. Tato fáze trvá 4-6 sezení a probíhá odděleně i společně. V prvních sezeních se rodiče učí:
- Co dítě skutečně potřebuje - ne to, co si myslí, že potřebuje
- Jak rozpoznat, kdy dítě předstírá, že je v pořádku
- Jak se domluvit na společném jazyce - například: „Nemluvíme o tom, kdo má pravdu, ale o tom, co dítě cítí“
92 % terapeutů, kteří používají tuto metodu, hlásí, že tato příprava zkracuje celkovou dobu terapie o 30 %. Proč? Protože dítě nečeká, až se rodiče „dohodnou“ - ono je už v terapii, kde může zažít, že dospělí dokážou mluvit, i když se nechávají.
Co dělat, když druhý rodič odmítá?
Není to lehké. Ale není to ani nemožné. Pokud druhý rodič odmítá přijít na sezení, existují cesty, jak ho přimět k účasti - bez násilí, bez kritiky.
První možnost: mediace. Nejedná se o soudní proces. Je to setkání s neutrální osobou, která pomáhá najít cestu tam, kde se zdá, že žádná není. Podle mediátora Petra Nováka z Aperio, který pracuje s rozvádějícími se rodiči od roku 2010, mediace často vede k tomu, že „člověk najde řešení, o kterém ani netušil, že ho vůbec může chtít“.
Druhá možnost: individuální rodičovské konzultace. Terapeut může pracovat s jedním rodičem a postupně přivést druhého. Jak? Tím, že mu předá konkrétní, neobviněné informace: „Dítě se dnes zeptalo, proč tatínek nechodí na sezení. Řekl jsem mu, že to je těžké, ale že tě těší, když se o něj zajímáš.“ Tím se dítě neztrácí v tajemství - a druhý rodič se začíná cítit jako součást, ne jako nepřítel.
Třetí možnost: digitální nástroje. Od roku 2021 Aperio nabízí online platformu pro společnou terapii. Pokud rodič nebydlí ve městě, nemá čas nebo se cítí příliš nepohodlně, může se připojit přes video. V roce 2022 tuto službu využilo 1 240 rodin. A od roku 2024 se připravuje modul, kde se dítě může setkat s oběma rodiči ve virtuálním terapeutickém prostoru - jako by seděli v jedné místnosti.
Co se stane, když se rodiče zapojí?
Případ Jany K. z Prahy je typický. Po dvou letech rozchodu se s bývalým manželem poprvé sešli na terapii svého osmiletého syna. Syn měl úzkost, nechtěl jít do školy, často se plakal. V prvních sezeních se rodiče nechali jen poslouchat. Ale během šesti měsíců se všechno změnilo. Dítě začalo mluvit. Začalo se smát. Úzkost klesla z 8 na 2 body na desetibodové škále.
Nebylo to zázrakem. Bylo to výsledkem toho, že oba rodiče se naučili:
- Neříkat „tvoje maminka to nechce“ nebo „tvojí tatínek to nechá“
- Mluvit o dítěti, ne o sobě
- Uznávat, že i když se neshodují, mohou se shodnout na tom, že dítě je důležité
89 % rodin, které se zapojily společně, hlásí výrazné zlepšení chování dítěte během prvních čtyř měsíců. A to je větší změna, než jakou dokáže dosáhnout terapie bez zapojení druhého rodiče za dva roky.
Co se děje v Česku dnes?
Trh s dětskou terapií po rozchodu roste. V roce 2023 dosáhl objemu 120 milionů Kč a roste o 5,3 % ročně. A přesně v tomto růstu je klíč k budoucnosti: 68 % rodin preferuje terapie, které zapojují oba rodiče. Pouze 22 % volí individuální terapii bez druhého rodiče. To je významný posun - oproti roku 2020, kdy byl zájem o biparentální terapii o 37 % nižší.
Metoda Archipelago prochází certifikačním procesem u České lékařské komory. Pokud bude schválena, může být od roku 2025 pokryta zdravotním pojištěním. To znamená, že rodiče nebudou muset platit z vlastní kapsy - a tím se terapie stane přístupnější pro všechny.
Národní ústav duševního zdraví předpovídá, že do roku 2030 bude standardem, že terapie dítěte po rozchodu automaticky zapojuje oba rodiče. Výjimka? Pouze 8,5 % případů, kde je zapojení druhého rodiče pro dítě skutečně škodlivé - například při násilí nebo zneužívání.
Kdo může pomoci?
V Česku existují organizace, které mají zkušenosti a metody:
- Aperio - poskytuje podporu od roku 2000, v roce 2022 obsloužilo 2 450 rodin. Nabízí i online terapie.
- SOFT - vývojář metody Archipelago. Vyškolilo 327 terapeutů od roku 2010.
- Šance Dětem - od roku 2008 pomohlo více než 15 000 dětem. Nabízí i edukační kurzy pro rodiče.
Nejde o to, která organizace je „nejlepší“. Jde o to, zda terapeut umí zapojit oba rodiče. Zeptejte se: „Jaké konkrétní kroky používáte, abyste zapojili druhého rodiče?“ Pokud odpověď zní „říkáme jim, aby přišli“, pak to není dostatečně hluboké. Pokud odpověď zní „pracujeme s nimi nejprve odděleně, pak společně, a vytváříme bezpečný prostor pro komunikaci“, pak jste na správné cestě.
Co dělat dnes?
Nečekejte, až se dítě zhroutí. Nečekejte, až se druhý rodič „přemění“. Začněte teď.
- Sežeňte si jednoho terapeuta, který má zkušenosti s rodinami po rozchodu - ne jen s dětmi.
- Požádejte ho o rodičovskou přípravu - nejde o „rodičovské vzdělávání“, ale o přípravu na spolupráci.
- Připravte se na to, že druhý rodič možná nejde na první sezení. To není selhání - je to část procesu.
- Neříkejte „tvoje maminka to nechce“. Říkejte: „Dítě potřebuje slyšet od obou způsob, jak se cítí.“
- Používejte digitální nástroje, pokud je fyzická přítomnost nemožná. Video je lepší než nic.
Nejde o to, aby rodiče znovu byli manželé. Jde o to, aby byli rodiče - společně. A to je možné. Vždycky.
Může být terapie škodlivá, pokud je zapojen jen jeden rodič?
Terapie s jedním rodičem není automaticky škodlivá, ale je mnohem méně účinná. Dítě zůstává ve stavu, kdy musí „vybírat“, jak se chovat v každém domě. To vede k chronickému stresu, úzkosti a pocitu, že je „zodpovědné“ za vztah mezi rodiči. Studie ukazují, že terapie bez zapojení druhého rodiče má o 45 % nižší úspěšnost a trvá průměrně o 11 měsíců déle.
Co dělat, když druhý rodič nechce slyšet o terapii?
Nevyprávějte mu o terapii jako o „řešení jeho chyb“. Místo toho mu pošlete konkrétní informaci: „Dítě se dnes zeptalo, jestli máš nějakou představu, jak se cítí, když se vrací k tobě.“ Tímto způsobem se otevírá prostor pro empatii, ne pro obvinění. Pokud to nefunguje, zvažte mediaci - neutrální osoba může pomoci najít cestu, kterou vy sami nevidíte.
Je možné zapojit druhého rodiče, pokud žije jinde nebo má jiné názory?
Ano. Mnoho rodin je rozdělených geograficky nebo ideologicky. Moderní terapie to řeší prostřednictvím online setkání, společných dopisů, nebo videozpráv. Klíčem není shoda, ale přítomnost. Dítě potřebuje vědět, že oba rodiče se snaží - i když jinak. Metoda Archipelago například umožňuje dítěti vytvářet „ostrovy“ pro každého rodiče - a terapeut pomáhá najít spojení mezi nimi, i když rodiče nejsou spolu.
Kolik stojí terapie s zapojením obou rodičů?
Cena se liší podle organizace a místa. Průměrné sezení s terapeutem stojí mezi 800 a 1 500 Kč. Rodičovská příprava trvá 4-6 sezení, celková cena tedy může být 3 200-9 000 Kč. V některých případech je možné požádat o dotaci nebo podporu od města. Od roku 2025 může být metoda Archipelago pokryta zdravotním pojištěním - což by značně snížilo náklady.
Jak poznám, že terapeut je opravdu kvalifikovaný pro práci s rodinami po rozchodu?
Zeptejte se: „Jaký přístup používáte k zapojení druhého rodiče?“ Pokud odpověď zní „říkám jim, aby přišli“, pak to není dostatečné. Hledejte terapeuty, kteří používají strukturované metody jako Archipelago, nebo mají certifikaci z Aperio nebo Šance Dětem. Pokud se zmíní o rodičovské přípravě, mediaci nebo společném jazyce - to je dobrý znak. Pouze 45 % terapeutů má speciální školení v této oblasti - vyberte si někoho, kdo je mezi nimi.