Stojíte u postele svého partnera, který právě přežil autonehodu. Nebo jste přišli o dítě. Nebo jste viděli, jak někdo zemřel před vašimi očima. Všechno kolem se zastavilo. Srdce buší jako buben, dýcháte rychle, nemůžete myslet, cítíte, že se rozpadáte. To není šílenství. To je akutní stresová reakce - přirozená, ale nebezpečná odpověď vašeho mozku na nesnesitelný šok. A pokud v těch prvních 72 hodinách nikdo nepřijde, může se z ní stát PTSD. Krizová intervence není jen „pohovor“. Je to záchranná sít, která zastaví pád do propasti - a v Česku to funguje, pokud je provedena správně.
Co je akutní stresová reakce, a proč je to nebezpečné?
Akutní stresová reakce (ASR) není známka slabosti. Je to biologická reakce, která se objeví u každého, kdo prožil něco, co překračuje lidskou odolnost. Může to být úraz, násilí, ztráta blízkého, přírodní katastrofa. Tělo reaguje jako by bylo v boji o život: tep se zrychlí na 120-150 úderů za minutu, krevní tlak stoupne na 160/100 mmHg, dýcháte 25-30krát za minutu - a to i když jste v klidu. Psychicky se cítíte dezorientovaně, jako byste se nacházeli ve snu. Můžete se neustále opakovat, co se stalo, nebo naopak nic nezapamatovat. Někdo se rozpláče, jiný se zatváří, že je v pořádku. Obě reakce jsou normální. Problém je, že ASR nezmizí sama. Pokud se nezastaví, může se v několika týdnech proměnit v chronickou posttraumatickou stresovou poruchu - a to je už jiná hra.
Podle Mgr. Venduly Kolářové z Akutně.cz trvá ASR maximálně 72 hodiny. Ale pokud se v tomto okně nezachytí, riziko přechodu do PTSD stoupne o 65 %. A to je jen začátek. Ve více než 60 % případů, kdy záchranná služba vícekrát navštíví rodinu po traumatu, se stav zhoršil právě proto, že nebyla provedena krizová intervence. Nejde o to, že lidé „nejsou silní“. Jde o to, že nikdo nevěděl, co dělat.
Krizová intervence: Co to vlastně je?
Krizová intervence není psychoterapie. Není to dlouhodobé sedění na křesle a vykládání minulosti. Je to rychlá, strukturovaná a přímo zaměřená pomoc - jako záchranná operace pro duši. Její cíl není „vyřešit problém“, ale zastavit kritický pád. A to v prvních hodinách - ne dních, ne týdnech.
Podle Moravčíka z Akutně.cz má krizová intervence pět klíčových znaků:
- Okamžitá pomoc - reakce musí být rychlá, ale klidná. Panika se šíří rychleji než trauma.
- Redukce ohrožení - nejdřív zajištěte bezpečí: teplá pokrývka, voda, místo, kde se člověk může zastavit.
- „Tady a teď“ - neptáte se: „Co se stalo v dětství?“ Ptáte se: „Co teď potřebuješ?“
- Časové ohraničení - maximálně 6-8 setkání. Nejde o dlouhodobý vztah, ale o krátký, silný zásah.
- Aktivní přístup - nečekáte, až klient promluví. Řídíte situaci, vytváříte strukturu, pomáháte najít body opory.
Intervence trvá 45-90 minut. A její účinek je vysoký. Podle Špatenkové a Baštecké (citováno v Kubečkové, 2014) úspěšnost v redukci příznaků ASR v prvních 72 hodinách dosahuje 78 %. To znamená: tři z čtyř lidí, kteří dostanou intervenci včas, se nevyvinou v PTSD.
Co se děje při krizové intervenci? Krok za krokem
Krizová intervence není náhodný rozhovor. Je to přesně definovaný proces, který se řídí sedmi fázemi podle metodiky Matra III:
- Zajištění bezpečného prostředí - odstranění fyzického nebezpečí, zastavení hluku, přesun do klidného místa.
- Základní péče o tělesné potřeby - voda, teplá pokrývka, jídlo, možnost odpočinku. Tělo musí být v klidu, aby se mohl uklidnit mozek.
- Vytvoření kontaktu - hovoříte pomalu, jasně, s přímým pohledem. Říkáte: „Jsem tady. Nejste sám.“
- Identifikace problému - neptáte se „Co se stalo?“, ale „Co teď cítíte?“ a „Co vás nejvíc děsí?“
- Poskytnutí emocionální podpory - neříkáte „To je v pořádku“. Říkáte: „To je strašné. A je úplně normální, že se cítíte takhle.“
- Mobilizace zdrojů - kdo vás podporuje? Kdo vás zná? Co vás dříve uklidňovalo? Třeba psaní, hudba, zvíře, někdo, koho si vzpomínáte.
- Zajištění návazné péče - nezanecháváte člověka sám. Dáte mu kontakt, termín, možnost vrátit se. To je to, co chybí u 29 % klientů podle Linky důvěry.
Nejčastěji používaná technika je ukotvení v realitě - grounding. Když člověk ztrácí orientaci, intervent ho vede: „Pojďme si najít pět věcí, které vidíš. Tři zvuky, které slyšíš. Dvě věci, které se dotýkáš.“ Toto jednoduché cvičení zastaví paniku a vrátí mozek do přítomnosti. V 74 % pozitivních recenzí je právě tato technika označována jako nejúčinnější.
Kdy krizová intervence selhává?
Krizová intervence není zázračná látka. Je to nástroj - a jako každý nástroj, pokud je použit špatně, může ublížit.
První problém: nesprávná diagnostika. Mnoho interventů, zvláště ti bez hlubšího školení, neumí rozlišit mezi normální ASR a začínající PTSD. Podle Adicare.cz se chybná diagnostika vyskytuje u 22 % případů. Pokud někdo má příznaky déle než 4 týdny, už není akutní stresová reakce - je to PTSD. A to vyžaduje jinou léčbu.
Druhý problém: nedostatečná příprava. V roce 2023 bylo v Česku potřeba 217 dalších certifikovaných interventů, aby se pokryla celá populace. Mnoho pracovníků, zejména v oblastech jako Moravskoslezský kraj, má jen základní školení. Podle Reddit komunity r/psychologie_CZ 28 % negativních recenzí kritizuje právě to - „někdo přijel, ale nevěděl, co dělat.“
Třetí problém: neexistuje návaznost. Více než třetina klientů (29 %) říká, že po intervenci nikdo nezavolal, neřekl jim, co dál. Uživatelka „Aneta_34“ z fóra Maminka.cz to popisuje jako „skvělé, ale nikdo mi nepomohl s tím, co dál s dětmi.“ Krizová intervence je jako záchranná loď. Ale když tě vyhodí na břeh bez mapy, nemáš šanci.
Co se děje v Česku? Trh, zákony a nové technologie
V Česku je krizová intervence legálně zakotvena v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálně právní ochraně dětí. Od 1.1.2023 platí nový standard MPSV č. 7/2022 - všichni interventi musí absolvovat 120 hodin akreditovaného školení s minimálně 40 hodinami praxe pod dohledem. To je velký krok vpřed.
Trh roste. V roce 2022 bylo provedeno 42 856 intervencí - o 12,4 % více než v roce 2021. Hlavní důvody: zvýšené počty teroristických útoků, přírodní katastrofy, ale i nárůst psychických poruch v populaci. Dominují tři organizace: Caritas ČR (35 % trhu), Linka důvěry (28 %) a Červený kříž (22 %).
Největší problém je regionalní nerovnost. 68 % služeb je k dispozici jen v Praze a Středočeském kraji. V Moravskoslezském kraji pokrývá krizová pomoc pouze 12 % potřeb. To znamená: když se něco stane v Ostravě, šance na včasnou pomoc je téměř čtyřikrát nižší než v Praze.
Nové technologie pomáhají. Aplikace KriseHelp, spuštěná v roce 2022, umožňuje okamžité připojení na krizovou linku s geolokačním určením. V prvním roce ji použilo 15 342 lidí. Od roku 2025 bude krizová intervence integrována do elektronické zdravotnické složky - tedy lékaři v nemocnici budou mít přístup k informacím o tom, kdo už dostal intervenci, a nebudou ji opakovat nebo zcela přehlížet.
Co dělat, pokud jste přežili trauma?
Nemusíte čekat, až vás někdo najde. Pokud jste prožili traumatu, a cítíte, že se rozpadáte - zavolejte.
- Krizová linka 116 123 - národní linka, 24/7, zdarma, anonymně.
- Linka důvěry - 116 123 nebo 800 116 123
- TelFra - linka pro oběti násilí, 800 700 700
Po volání vás někdo najde. Někdo přijede. Někdo vás nechá být. Někdo vás vede k realitě. A to je vše, co potřebujete - v těch prvních hodinách. Neřešte, jestli to „zvládnete“. Neřešte, jestli to „je dostatečně špatné“. Pokud se cítíte, že se rozpadáte - to už je důvod.
Krizová intervence neřeší všechno. Ale řeší to nejdůležitější: zastaví pád. A to je víc, než si většina lidí dokáže představit.
Co je další krok po krizové intervenci?
Pokud po intervenci stále cítíte, že se nevrátíte zpátky, že se nechcete vzbudit, že se bojíte míst, lidí, zvuků - potřebujete další pomoc. Krizová intervence neřeší hluboké zranění. To vyžaduje specializovanou terapii - například kognitivně-behaviorální terapii (KBT) nebo EMDR.
Nejde o to, že jste „ještě nevyléčení“. Jde o to, že jste přežili. A přežití je jen začátek. První krok je zastavit pád. Druhý krok je zjistit, jak se znovu naučit žít. A to už je práce terapeuta. Nebojte se toho požadovat. V Česku existují centra, která se specializují na PTSD - a většina z nich pracuje s případem, který přišel z krizové intervence.
Největší chyba je čekat. Čekat, až to „přejde“. Čekat, až „budete silnější“. Ale trauma nečeká. A krizová intervence je vaše šance - ne na to, aby se všechno vrátilo zpátky - ale na to, abyste přežili tři dny, které vás mohou zničit navždy.