Změna terapie: kdy a jak přizpůsobit psychoterapeutický postup

Když uvažujete o změně terapie, to znamená zápis nového terapeutického plánu, který by měl lépe odpovídat vašim potřebám a cílům, úprava terapeutického přístupu jde o klíčový krok k uzdravení. Compassion‑focused terapie (CFT), přístup zaměřený na rozvoj soucitu k sobě se často místí na řadě alternativ, kdy stávání se sebekritický text a nával stresu vývoje kličného vzorce. Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT), evidence založená metoda, která cílí na úravu negativních myšlenků a chování je často první volbou, ale některé problémy vyžadují jiný úroveň. Skupinová terapie DBT, dialekticko‑behaviorální terapie se zaměřením na regulační dovednosti pak nabízí podporu, kterou najdete v kolektivu, a to je někdy klíč pro rozhodnutí o členění změny.

Kdy závěřit nebo rozšířit terapeutický model

První semantický trojčet: Změna terapie zahrnuje revizi dosavadního plánu. Pokud po třích mesících nevidíte pokrok, je čas prověřit hodnocení pokroku a zvážit, zda máte podklad ke změně. Druhý trojčet: Zvýšený úřivost symptomů jednoznačně signalizuje potřebu nového přístupu. To se může projevit u depresí, kde odolná deprese, přetrvávající stav, na který bežná KBT nefunguje vyžaduje doplnění technik jako ACT nebo farmakoterapie.

Třídří trojčet: Komunitní a skupinové struktury ovlivnějí rozhodnutí o změně. Skupinová podpora DBT pro poruchy osobnosti ukazuje, že sdílené úsilí a pravidelné praxe dovedností zlepšují motivaci. Pokud se potíšíte s přístupem založený na etické kodexy terapie, právní a morální standardy, které chrání klienta i terapeuta, je dobré zvážit terapie, které nabízejí jasný rámec pro hranice a komunikaci.

Další rozhodující faktor je stáří terapeutický kontext. Například autismus v dospělosti, doprovodný spektrum různých potřeb a podpoření vyžaduje specializované techniky, které se liší od standardních KBT u neurotypických klientů. Pokud se terapie nezaměřuje na tyto specifika, můžete ztratit motivaci a pocity nepochopení - jasný signál, že je čas na změnu terapie.

V praxi se tedy hodí podívat na tří znaky, které naznačují, že stávátečí cesta je vyčekaná: stagnace symptomů, nedostatek motivace, nebo nesoulad mezi terapeutickým stylem a vašimi individuálními potřebami. V následujících částích najdete podrobnosti o konkrétních přístupech, kdy a jak měli změnit terapeuta, co sledovat v procesu a kde hledat podporu, ažž to už je startovním krokem ke skutečnému pokroku.