Sociální média a psychologie: Jak ovlivňují naši duševní zdraví
When we scroll through sociální média, digitální prostory, kde lidé sdílejí život, emoce a názory. Also known as digitální sociální platformy, it slouží jako moderní nástroj komunikace, ale také jako častý zdroj psychického zatížení. Každý den si prohlížíme obrazy dokonalých životů, které nejsou realitou – a to nás začíná měnit. Nejde jen o to, kolik „lajků“ má něčí fotka. Jde o to, jak se začneme srovnávat s lidmi, které neznáme, a jak se začneme cítit méně hodní, méně úspěšní, méně milovaní. Tohle není jen „nálada“ – je to psychologický proces, který může vést k úzkosti, deprese a pocitu, že se život „někde ztratil“.
Největší vliv má sociální porovnávání, přirozený proces, kdy si lidé měří svůj život proti životům ostatních. Also known as porovnávání se s online identitami, it se v sociálních médiích stává nekontrolovatelným – protože vidíme jen nejlepší chvíle, nejkrásnější fotky, nejvíce oslavované okamžiky. Když vidíte kamaráda na dovolené, který má vždycky perfektní zábavy, nebo kolegyni, která se vždycky vynoří jako supermatka a superpracovnice, vaše mozek začne vytvářet přesvědčení: „Já to nedělám dobře.“ A tohle přesvědčení se nevyskytuje v hlavě jen náhodou – je vybudováno každým dalším skrolováním. Tohle není vina jednotlivce. Je to systém, který je navržený tak, aby vás držel na obrazovce – a zároveň vás přeměňoval.
Nejen to. úzkost, stav trvalého napětí a obav, který se často projevuje jako strach z vynechání, z odmítnutí nebo z toho, že „někdo něco ví“. Also known as sociální úzkost v digitálním prostředí, it se v sociálních médiích zvyšuje, protože každá zpráva, každý komentář, každá neodevzdaná odpověď se může stát důkazem, že jste „nedostateční“. Lidé, kteří trpí depresemi, často hledají útěchu v online světě – ale místo aby je to uklidnilo, zhoršuje to jejich pocit samotnosti. Když se nikdo neozve na váš příspěvek, mozek to přečte jako odmítnutí. Když se někdo ozve, ale nezajímá se o vás, ale jen o vaši fotku, začínáte věřit, že hodnota máte jen když jste „vystavováni“.
Nejde o to, že sociální média jsou „zlá“. Jde o to, že jsou navržená tak, aby vás vytahovala z reálného života – a nezabývala se tím, jak se po tom cítíte. V této sbírce článků najdete praktické přístupy, jak si tyto vlivy uvědomit, jak je omezit a jak si znovu získat kontrolu nad tím, co vás opravdu těší. Některé články se zabývají tím, jak psychoterapie pomáhá lidem překonat negativní přesvědčení, která vznikají z online světa. Jiné ukazují, jak se pracuje s motivací, když člověk cítí, že „všechno je špatně“. A některé vysvětlují, jak psychodrama nebo somatoterapie pomáhají těm, kteří už nevědí, jak se s tím vypořádat – protože jejich tělo mluví tím, co jejich slova neumí říct.
Sociální média a vztahy: Jak terapie pomáhá s žárlivostí a hranicemi online
Sociální média zvyšují žárlivost ve vztazích díky neustálému sledování a porovnávání. Terapie pomáhá rozpoznat, kdy je žárlivost reálná a kdy je jen iluze. Digitální hranice a přestávky od sociálních sítí mohou vztahy zachránit.
- Psychoterapie (65)
- Psychologie a terapie (12)
- Zdraví a léčba závislostí (7)
- Psychologie (5)
- Psychologie a duševní zdraví (4)
- Psychologie a zdraví (3)
- Zdraví a psychologie (2)
- Zdraví a psychoterapie (1)
-
Trauma a poruchy příjmu potravy: Klíčové faktory a terapeutické přístupy
24 čec 2025 -
Internal Family Systems (IFS): Jak pracovat s částmi osobnosti v psychoterapii
21 úno 2025 -
Logoterapie - Franklův přístup k nalezení smyslu v psychoterapii
6 čec 2025 -
Zkušební sezení psychoterapie: Proč dává smysl a co si z něj odnést
17 lis 2025 -
Rodina a poruchy osobnosti: Jak psychoedukace pomáhá příbuzným v terapii
12 lis 2025
14.11.25
Svatopluk Říha
0