První kontakt e-mailem s terapeutem není jen formální krok - je to klíč, který otevře dveře k tomu, co bude následovat. Mnoho lidí se bojí, že něco napíšou špatně, že to bude příliš krátké nebo naopak příliš dlouhé. Nebo se prostě nevědí, co vůbec říct. A přitom to není žádný test. To, co napíšeš, není kvíz, který se má vyhodnotit. Je to jen začátek rozhovoru - a ten bude mít smysl jen tehdy, když bude jasný, upřímný a konkrétní.
Co terapeut skutečně potřebuje vědět?
Terapeut není detektiv. Nepotřebuje celý životopis, nechce znát všechny detaily z dětství, ani neřeší, jestli jsi „dostatečně závažně“ potřeboval(a) pomoc. Potřebuje jen jedno: co tě tady a teď trápí. A to nejde popsat v jedné větě jako „mám úzkost“ nebo „jsem deprimovaný“. Tyto výrazy jsou příliš obecné. Potřebuje konkrétnost.
Představ si to takto: když jdeš k lékaři s bolestí hlavy, neříkáš „mám bolest“. Říkáš: „Bolí mě hlava už tři týdny, každý den od oběda, zvlášť když sedím u počítače, a někdy to doprovází závratě“. To je to, co terapeut potřebuje. Ne „mám problémy s rodinou“, ale „od kdy jsem si všiml(a), že když mluvím s maminkou, cítím se jako dítě, které se musí omlouvat“.
Podle praxe terapeutů v Česku (dle průzkumu Asociace psychoterapeutů ČR z ledna 2024) je nejčastější chybou, že klienti uvádějí pouze symptom - například „nemůžu spát“ - ale neříkají, kdy to začalo, jak to ovlivňuje jejich den, nebo co se stalo, když to začalo. A to je ta věc, která terapeutovi umožní najít cestu.
Co napsat? Tři klíčové body
Nejlepší email, který jsi mohl poslat, má tři věci:
- Co tě trápí teď - v jedné větě. Ne „mám úzkost“, ale „od posledních šesti týdnů se cítím, jako bych měl něco na krku, a každý večer se mi nedaří uklidnit mysl - myslím na to, co jsem řekl(a) na práci, a cítím se vinen“.
- Kdy to začalo. „Od kdy to trvá?“ To je otázka, kterou terapeut vždycky položí. Ty ji můžeš odpovědět hned: „Začalo to po rozvodu v lednu 2024“, nebo „Od té doby, co jsem ztratil(a) práci v říjnu minulého roku“.
- Co chceš - a jaké sezení preferuješ. „Hledám pomoc, abych se naučil(a), jak přestat přehánět všechno“ nebo „potřebuji prostor, kde můžu promluvit o tom, co mi někdo udělal“. A pak: „Preferuji osobní sezení“ nebo „Raději online, protože mám problémy s přepravou“.
Tyto tři věci stačí. Nejsou potřeba detaily o rodičích, o dětství, o tom, jak jsi byl(a) šikanovaný(a) ve škole. To všechno se probereme na sezení. Teď potřebuješ jen dát terapeutovi náčrt - ne celý plán.
Co neepsat - a proč
Je tu jeden velký předsudek: „Čím více napíšu, tím lépe to pochopí“. To je nesmysl. Více než 68 % emailů, které terapeuti dostávají (dle analýzy Martinou Odrušové z března 2024), obsahuje příliš mnoho informací - a to je přesně to, co je problém. Příliš detailní popis může terapeutovi vytvořit předsudky. Můžeš napsat: „Mám závislost na alkoholu, byl jsem v rehabilitaci, dělal jsem terapii, mám špatné vztahy s otcem...“ - a terapeut bude myslet: „Aha, klasický případ“ - a přeskočí to, co je skutečně důležité teď.
Podle studie Ústavu postgraduálního vzdělávání v zdravotnictví (2023) klienti, kteří napsali stručný email (do 200 slov), měli o 32 % nižší úzkost před prvním sezením. Proč? Protože když víš, že jsi řekl(a) vše, co je důležité, můžeš přestat přemýšlet. Můžeš přestat přepisovat větu pětkrát. Můžeš jen odeslat a připravit se na to, co přijde.
Neuváděj také: „Myslím, že mám PTSD“ nebo „Možná mám bipolární poruchu“. To nejsou tvé diagnózy. To jsou slova, která jsi našel(a) na internetu. Terapeutovi stačí vědět, co cítíš, ne co si myslíš, že máš.
Technické detaily - co musíš vědět
V Česku je 92 % terapeutů, kteří pracují s dospělými, již používá standardizovaný proces před prvním sezením. To znamená: nejprve rezervuješ termín - a až pak ti přijde email s pokyny.
Nejčastější platforma je Terapio.cz, kterou používá 32 % všech terapeutů v ČR. Pokud jsi tam rezervoval(a) sezení, budeš muset vyplnit „VAŠE ZPRÁVA“ - a tam je limit 500 znaků. To je víc než dost. Stačí ti tři věty. Pokud máš víc než 500 znaků, zkus to zkrátit. Nejdůležitější je, aby bylo jasné, co tě trápí a jak dlouho.
Termín je potvrzený, když jsi dostal(a) email s odkazem na DeepPSY - to je bezpečný systém, kde vyplníš vstupní dotazník. Ten je šifrovaný (TLS 1.3), a jeho účelem není tě „vyšetřit“, ale jen pomoci terapeutovi lépe připravit sezení. Vyplň ho - ale neztrácej nad ním hodinu. Stačí 15 minut. Nenechávej ho na poslední chvíli.
Nezapomeň na GDPR. Všechny emaily, které posíláš, jsou chráněné. Terapeut nemůže své klienty „vypustit“ do veřejného prostoru. Všechny komunikace jsou archivovány jen na 36 měsíců, pak jsou smazány. A pokud jsi někdy poslal(a) email přes normální Gmail nebo Seznam, můžeš být klidný - terapeut používá jen bezpečné systémy.
Co dělat, když neodpoví?
Nejčastější stížnost? „Napsal(a) jsem, ale neodpověděli.“
Podle Terapio.cz je průměrná doba odpovědi 22 hodin. To znamená, že pokud jsi napsal(a) v pátek večer, můžeš čekat až do pondělí. To je normální. Ale pokud neodpověděli do 48 hodin, napiš znovu. Nebo zavolej. Některé kanceláře mají jen jednu osobu, která vše řeší - a může být nemocná, na konferenci, nebo prostě zapomněla.
Na Mojra.cz a eMimino.cz je možné napsat přímo bez rezervace. Tam je odpověď častěji rychlejší - ale to je jen konzultace, ne terapie. Pokud chceš skutečnou pomoc, potřebuješ sezení s terapeutem, ne jen odpověď na email.
Proč to vůbec dělat?
Největší výhoda? Ušetříš si stres. Když přijdeš na první sezení s jasným popisem, co tě trápí, terapeut ti může říct: „To je přesně to, co potřebujeme probrat.“ A ty si řekneš: „Aha. Tohle jsem řekl(a). A on to pochopil(a).“ To je úleva. To je první krok k tomu, že už nejsi sám(a).
Podle analýzy 500 emailů z praxe Martinou Odrušové se 82 % klientů nezmiňuje o předchozí léčbě. Když někdo řekne: „Jsem už dva roky u jiného terapeuta, ale nebylo to moc užitečné“, terapeut to ví a může to využít. Když to neřekneš, musí to zjišťovat - a to zabere čas, který by mohl být věnován tobě.
Co je nejlepší? Napsat email, když ještě cítíš tu emoci. Ne někdy za týden. Ne když už si to „přečetl(a)“ pětkrát. Napiš to, když ještě to, co tě trápí, působí na tebe - když je to stále živé. To je ten nejlepší materiál.
Co když máš traumata?
Je-li těžké psát - pokud se ti to srdce zatíží jenom přemýšlením, že budeš muset napsat, co se stalo - pak e-mail není nejlepší cesta. Některé studie (např. klinická studie z Brna 2022) ukazují, že u lidí s traumatem je úspěšnost emailového kontaktu jen 58 %. V takovém případě je lepší zavolat. Napsat: „Dobrý den, hledám terapeuta, ale mám problém s psaním. Mohu se s vámi domluvit na telefonické konzultaci?“
Terapeut, který je zkušený, to pochopí. A přizpůsobí se. Nejsi „slabý“, když to nechceš psát. Jsi jen člověk, který potřebuje jiný způsob.
Co dělat, když nevíš, jak začít?
Použij šablonu. Nejsou to „vzory“, které musíš dodržovat. Jsou to nápovědy. Třeba takováto:
- „Tady a teď mě trápí: [popiš konkrétní pocit nebo situaci]“
- „To začalo: [datum nebo událost]“
- „Chci se naučit: [co chceš změnit - např. přestat se cítit vinen, zvládat úzkost, mluvit o svých potřebách]“
- „Preferuji: [osobní / online sezení]“
Přečti si to nahlas. Pokud ti to zní příliš „formálně“, zjednoduš to. Pokud ti to zní příliš „ploché“, přidej jedno slovo, které opravdu cítíš. Třeba: „...a cítím se jako bych byl(a) v šatlavě.“
Neboj se. Není potřeba být „dobrým spisovatelem“. Potřebuješ být upřímný.
Co se stane poté?
Po odeslání emailu a vyplnění dotazníku ti terapeut pošle potvrzení termínu. A pak? Pak přijde ten den. A ty přijdeš. A v tu chvíli už nebudeš muset vymýšlet, co říct. Víš, že jsi to už napsal(a). Víš, že to má smysl. A to je první krok k tomu, že už nejsi sám(a). A to je všechno, co potřebuješ vědět na začátku.
Co mám napsat, pokud mám úzkost před sezením?
Napiš to přesně tak, jak to cítíš: „Mám velkou úzkost, že nevím, co mám napsat, a bojím se, že to bude špatně.“ To je naprosto normální. Terapeut to pochopí - a bude to jen další věc, kterou můžeme probrat. Neexistuje špatný email. Existuje jen ten, který jsi neodeslal.
Můžu napsat e-mail na anglickém jazyce?
Ne. Všechny terapeutické kanceláře v Česku pracují s českým jazykem. I když je terapeut schopen anglicky, jeho systémy, dotazníky a dokumentace jsou české. Napiš v češtině - a pokud máš problém s výrazem, použij jednoduché věty. Stačí, aby to bylo srozumitelné.
Je potřeba uvádět, jestli jsem už někdy byl(a) u terapeuty?
Ano. Pokud jsi už byl(a) u terapeuty, je to důležité. Napiš: „Už jsem byl(a) u terapeuty v letech 2021-2022, ale nezlepšilo se to.“ Nebo: „Jsem na léčbě od roku 2023, ale stále mám problémy s pocity viny.“ To ti pomůže - a terapeut ti nemusí znovu zkoušet věci, které už jsi zkoušel(a).
Co když jsem napsal(a) příliš mnoho?
Není problém. Pokud jsi napsal(a) 500 slov, terapeut to přečte. Ale pokud máš možnost, zkus to zkrátit na tři klíčové body: co tě trápí, kdy to začalo, co chceš. Více než 200 slov je často příliš. Ale důležitější je, abys to napsal(a). Neztrácej čas tím, že to přepisuješ.
Je možné napsat e-mail, když jsem v krizi?
Ano. Pokud jsi v krizi - například myslíš na sebevraždu, nebo se cítíš úplně ztracený(a) - napiš to přímo: „Jsem v krizi, potřebuji pomoct hned.“ Terapeut bude mít přístup k bezpečnostnímu protokolu. Nejsi „příliš závažný“ - jsi člověk, který potřebuje pomoc. To je důvod, proč existují terapeuti.