Práce s tělem v psychoterapii: Jak tělo ukládá stres, trauma a úzkosti

Práce s tělem, fyzické tělo jako nositel emoce a paměti, které se nejdříve projevují v napětí, dechových vzorcích nebo bolestech. Also known as tělesně orientovaná terapie, it is a direct path to emotions that talk is too slow to reach. Když někdo prožije trauma, stres nebo dlouhodobou úzkost, mozek nejen myslí na to — tělo si to zapamatuje. Svaly se ztuhnou, dech se zkrátí, břicho se svíjí. A to všechno se neodpoutá jen slovy. Tělo je paměťový disk, který si ukládá to, co slova nezvládla vyřídit.

Práce s tělem není masáž nebo jóga. Je to terapeutický proces, který využívá tělesnou paměť, schopnost těla ukládat zkušenosti, i když si na ně člověk nemůže vzpomenout k odemčení blokovaných emocí. Když se člověk naučí vycítit, kde v těle cítí napětí, kde se mu zatíží hrudník nebo kde se mu ztuhne krk, začíná rozpoznávat, kde se skrývá strach, hanba nebo vztek. Tělo neklame. Pokud máte pocit, že vám něco „leží v žaludku“, není to jen metafora — je to signál, že vaše tělo přežívá něco, co vaše mysl ještě nezpracovala.

Metody jako somatic experiencing, přístup, který pomáhá tělu dokončit přerušené obranné reakce na trauma, nebo body-oriented psychotherapy, práce s pohybem, dechem a pocity, která spojuje psychologii s fyzikálními zkušenostmi, se v Česku stávají běžnou součástí léčby úzkostí, depresí a následků traumatu. Nejde o to, abyste se naučili „relaxovat“. Jde o to, abyste se naučili poslouchat, co vám tělo říká, když se slova ztratí.

Ve vašich článcích najdete příklady, jak se tělo projevuje u poruch příjmu potravy, kde kompulzivní cvičení není jen o spálení kalorií — ale o pokusu o kontrolu nad tělem, které se zdá být nepřátelské. Nebo jak u dospívajících, kteří se sebepoškozují, je tělo jediným místem, kde se může vyjádřit bolest, kterou neumí říct. Práce s tělem není doplněk terapie. Je to jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se dostat k tomu, co se skrývá pod slovy.

Tady najdete konkrétní příběhy, metody a vysvětlení, jak se tělo mění, když se začne poslouchat. Nejde o to, abyste se naučili nějakou techniku. Jde o to, abyste se naučili znovu věřit svému tělu — a to je první krok k tomu, abyste znovu věřili sobě.