Poddiagnostikování v psychoterapii – co to je a proč na něj nesmíme zapomenout

When talking about poddiagnostikování, nedostatečné rozpoznání nebo podcenění psychických symptomů, které by měly vést k odborné diagnostice. Also known as poddiagnóza, it often leads to neoptimální léčbu a prodlužuje utrpení klienta. Přesná diagnostika, systematické vyhodnocení symptomů a jejich kontextu je základem každé úspěšné psychoterapie a zároveň hlavní bránou proti poddiagnostikování.

Poddiagnostikování je úzce provázáno s duševním zdravím, celkovým stavem psychické pohody jedince. Pokud se přehlédnou např. příznaky OCD, úzkosti, deprese nebo traumatu, terapeut může nabídnout nevhodný přístup – například KBT místo ERP nebo pouze podporu místo komplexní terapie. To zvyšuje riziko, že psychoterapie nebude mít požadovaný efekt. Navíc poddiagnostikování často vede k častějšímu využívání farmakoterapie bez adekvátní psychologické podpory, což může zhoršit vedlejší účinky a snížit motivaci klienta.

Jak rozpoznat poddiagnostikování a co s tím dělat

První krok je vnímat varovné symptomy, konkrétní projevy jako nespavost, úzkost, vyhýbání se nebo neustálé ruminace, které nejsou vysvětleny současnou diagnózou. Dále je třeba zkontrolovat, zda terapeut během hodnocení použil standardizované nástroje – například Beckovu škálu deprese nebo Yale‑Brown Obsessive Compulsive Scale – a jestli jsou výsledky pravidelně revidovány. Když chybí taková kontrola, pravděpodobnost poddiagnostikování roste. Další signál je, že se klient během terapií opakovaně vrací ke stejným problémům, aniž by došlo ke zlepšení; to často naznačuje, že původní problém nebyl správně zachycen.

Řešení je jednoduché: požádejte o druhý názor, insistentně zmiňujte všechny své potíže a doplňte je o konkrétní příklady. V praxi to může znamenat absolvování doplňkového psychologického testu nebo návštěvu specialisty, který se zaměřuje na danou oblast – například terapeuta specializovaného na trauma, pokud máte podezření na posttraumatický stresový syndrom. Když se vám podaří získat přesnější diagnostiku, můžete společně s terapeutem vytvořit konkrétní plán, který zahrnuje vhodné techniky (např. ERP pro OCD, DBT pro poruchy osobnosti nebo CFT pro sebekritiku). Takový plán nejenže zvyšuje šanci na úspěch, ale také dává klientovi jasnější představu o tom, co může očekávat a jak dlouho bude terapie trvat.

Celý výběr terapeutických metod tak úzce souvisí s tím, jak dobře rozpoznáme a pojmenujeme naše obtíže. Přesná diagnostika umožňuje zaměřit se na konkrétní problémy, minimalizovat zbytečné intervence a maximalizovat efektivitu terapie. V následujícím výběru najdete články, které podrobně rozebírají různé terapeutické přístupy – od ERP pro OCD až po virtuální realitu v psychoterapii – a ukazují, jak se vyhnout poddiagnostikování tím, že se soustředíte na správné nástroje a odborníky. Proč se nezajímat o tyto zdroje a neudělat první krok k lepší péči o své duševní zdraví?