Stav, kdy člověk zároveň trpí závislostí na návykové látce a psychickou poruchou, se v Česku označuje jako duální diagnóza. To není jen dvojice problémů, které se objeví vedle sebe. Je to složitý, vzájemně se posilující cyklus, který může zničit život - a který vyžaduje zcela jiný přístup k léčbě než každá z poruch zvlášť.
Co vlastně duální diagnóza znamená?
Duální diagnóza znamená, že někdo má současně dvě diagnostikované poruchy: jednu závislostní (např. na alkoholu, metamfetaminu, nebo nelátkovou jako hráčství) a jednu psychickou (např. depresi, schizofrenii, hraniční poruchu osobnosti nebo úzkostnou poruchu). To není vzácnost. Podle dat Ministerstva zdravotnictví z roku 2022 je v Česku diagnostikováno přes 28 500 takových případů ročně. To je 18 % všech lidí, kteří se léčí na závislost, a 12 % všech pacientů s psychickými poruchami.
Nejčastější kombinace? Závislost na alkoholu nebo drogách a porucha osobnosti. Výzkumy ukazují, že u 72 % lidí s kombinovanou závislostí (např. alkohol + drogy) je přítomna výrazná porucha osobnosti. U hráčů je to 65 %, u drogově závislých 58 %, u alkoholiků 49 %. A naopak - polovina lidí s duševní poruchou v některé fázi života vyvine i závislost. To není náhoda. Psychická porucha zvyšuje riziko, že člověk začne užívat látky jako způsob, jak si ulevit. A naopak - návyková látka zhoršuje psychický stav, někdy až k psychóze nebo sebevražednému nápadu.
Proč standardní léčba selhává?
Když člověk s duální diagnózou jde na léčbu závislosti, často se mu říká: „Nejdřív odvykni, až pak se budeme věnovat tvé deprese.“ Ale to nefunguje. Pokud nejsou psychické příznaky stabilizované, pacient se vrátí k užívání. Naopak - když se léčí jen psychická porucha a závislost se ignoruje, léky nefungují. Alkohol nebo drogy ruší účinek antidepresiv, antipsychotik nebo stabilizátorů nálad. Lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice říkají: „Nemůžete léčit depresi, když pacient každý den vypije dvě láhve vína.“
Proto se většina zařízení v Česku stále drží starého přístupu - nejprve léčba závislosti, poté psychická porucha. Ale výsledky jsou špatné. Pouze 28 % pacientů dosáhne dlouhodobé remise obou poruch. Když se ale obě poruchy léčí současně, úspěšnost stoupá na 45 %.
Jak vypadá správná léčba?
Integrovaný přístup je jediná cesta. To znamená, že na jednom místě pracuje tým, který rozumí oběma poruchám. Psychiatr, adiktolog a klinický psycholog spolupracují na jednom plánu. V Bohnicích, kde funguje jediné české oddělení č. 16 věnované výhradně duální diagnóze, je léčba rozdělena do čtyř fází.
- Detoxikační fáze (7-14 dní) - tělo se zbaví látek, ale psychiatr průběžně sleduje psychický stav. Některé pacienty během detoxikace postihne závažná deprese nebo psychóza - bez lékařského dohledu by to mohlo skončit tragicky.
- Stabilizační fáze (4-6 týdnů) - farmakoterapie je přizpůsobena. Nejde jen o dávky, ale o to, aby léky neinteragovaly s případnými zbytky drog v těle. Krevní testy jsou pravidelné - např. kontrola hladiny antidepresivu v krvi, aby se vědělo, jestli pacient skutečně užívá lék, nebo ho schovává.
- Intenzivní terapie (8-12 týdnů) - zde se začíná pracovat na hloubkových problémech. Kognitivně-behaviorální terapie pomáhá pochopit, jak závislost a psychická porucha spolu souvisí. Skupinová terapie s lidmi, kteří procházejí stejným, je pro mnohé klíčová. Lidé říkají: „Nikdy jsem si nemyslel, že někdo jiný chápou, co prožívám.“
- Transfér do ambulantní péče (6 měsíců a déle) - výpis z nemocnice není konec. Bez pravidelných kontrol, terapie a podpory se 68 % pacientů vrátí ke starým návykům. V Bohnicích mají pro to speciální programy s pravidelnými návštěvami a kontaktováním.
Co pacienti považují za nejdůležitější?
Podle dotazníků z Bohnic a Renadi Brno jsou nejvíce hodnocené prvky léčby:
- Individuální terapie s psychologem (hodnocení 4,7/5)
- Skupinová terapie s lidmi, kteří mají stejný problém (4,5/5)
- Pravidelná farmakoterapie s kontrolou hladin v krvi (4,3/5)
Co je ale největší překážkou? Čekání. Průměrně čekají pacienti na zařazení do programu 14 týdnů. To je více než tři měsíce - a během toho času se jejich stav zhoršuje. Další problém: po výpisu z nemocnice není dostatek následné péče. Mnoho lidí se cítí opuštění. A pak se vracejí.
Proč rodina hraje klíčovou roli
Největší chyba? Léčit jen pacienta. Rodina je částí onemocnění - a také částí léčby. Když rodiče, manžel nebo děti nevědí, co dělat, mohou nevědomky podporovat závislost - například překrýváním problémů, děláním výmluv nebo plněním závazků za pacienta.
Organizace jako CAS Benešov už od roku 2018 vzdělávají rodinné příslušníky. Výsledky? Riziko recidivy klesá o 27 %. Rodina se naučí, jak hovořit bez obvinění, jak nastavit hranice, jak podporovat, aniž by pomáhala špatně. „Necháme je pochopit, že nejsou viníci, ale klíčovými partnery v léčbě,“ říká Bc. Lucie Jičínská.
Co se děje v Česku - a co chybí
Česká republika má významné centrum v Bohnicích, Renadi Brno a TK Tao. Ale to je jen zlomek potřeby. V Česku je pouze 12 specializovaných oddělení s celkem 350 lůžky. Potřeba je alespoň 850. To znamená, že 63 % pacientů s duální diagnózou nedostane kompletní léčbu. Výsledek? Recidiva u 78 % během prvního roku.
Naštěstí se něco děje. Od roku 2023 funguje projekt DualCare, který má za cíl vytvořit jednotný protokol pro celou ČR. Cílem je, aby do roku 2025 všechna psychiatrická zařízení léčila duální diagnózu podle stejných pravidel. Pokud se to podaří, úspěšnost léčby by se mohla zvýšit o 25 % do roku 2026.
Ještě důležitější je růst počtu případů. Od roku 2018 roste počet diagnostikovaných duálních diagnóz o 4,2 % ročně. U nelátkových závislostí (např. hráčství + porucha osobnosti) je nárůst dokonce 7,1 %. To znamená, že problém se nejen nezmenšuje, ale stává se složitějším.
Co dělat, pokud máte duální diagnózu - nebo znáte někoho, kdo má
Není to lehké. Ale není to ani ztracená věc. První krok: neodkládejte. Čím dřív se začne integrovaná léčba, tím větší šance na úspěch. Druhý krok: hledejte místa, která léčí obě poruchy současně. V Česku to jsou hlavně Bohnice, Renadi Brno a TK Tao. Třetí krok: zapojte rodinu. Čtvrtý krok: nevzdávejte se, i když to bude těžké. Více než 74 % pacientů říká, že klíčovým momentem bylo pochopení, že jejich závislost a psychická porucha jsou propojené. Až to pochopíte, můžete začít opravdu léčit - ne jen skrývat příznaky.
Nejde o to, že byste měli „překonat“ závislost a potom „překonat“ poruchu. Jde o to, že obě se musí léčit jako jeden problém. A to je možné. Jen potřebujete správný přístup - a někoho, kdo to umí.