Biparentální terapie: Co to je a jak pomáhá rodinám s dětmi

When working with biparentální terapie, formu psychoterapie, kde oba rodiče spolu s terapeutem pracují na vztazích s dítětem i mezi sebou. Also known as terapie pro oba rodiče, it není o tom, kdo má pravdu, ale o tom, jak společně vytvořit stabilitu pro dítě. Tato metoda se používá, když se rodiče neshodují na výchově, kdy jedna strana cítí, že je opuštěná, nebo kdy dítě ukazuje známky stresu kvůli konfliktu mezi rodiči. Není to terapie pro děti – je to terapie pro dospělé, která má dítě jako hlavní cíl.

Biparentální terapie rodinná terapie, přístup, který vidí rodinu jako systém, kde každý člen ovlivňuje ostatní. Ale zatímco obecná rodinná terapie může zahrnovat i děti nebo sourozence, biparentální se zaměřuje jen na dva rodiče – a to proto, že jejich spolupráce je základem bezpečného prostředí pro dítě. Pokud rodiče nejsou na stejné vlně, dítě to cítí. I když nejsou spolu, i když jsou rozvedení, i když se nevidí často – pokud se neumí dohodnout na základních pravidlech, dítě se cítí nejistě. Biparentální terapie neřeší, kdo má vínku za rozpad vztahu. Řeší, co teď dělat, aby dítě nemuselo být mezi nimi.

Tato terapie terapie pro rodiče, specifický přístup, který se zaměřuje na roli rodičů a jejich schopnost být bezpečnou základnou pro dítě nevyžaduje, aby rodiče měli dokonalý vztah. Potřebuje jen to, aby chtěli dítěti dát něco, co nemohou dát sami: spojení. Většina sezení probíhá tak, že terapeut nejprve naslouchá každému zvlášť, pak je přivede dohromady a pomáhá jim najít společný jazyk. Není o tom, aby jeden změnil druhého. Je o tom, aby každý pochopil, jak jeho chování ovlivňuje druhého a dítě. Když jeden rodič říká: „Dítě potřebuje pravidla“, a druhý: „Nechci ho omezovat“, terapeut neříká, kdo má pravdu. Pomáhá jim najít prostor mezi tím, kde se dítě může cítit bezpečně i s pravidly, i s volností.

Nejčastěji se biparentální terapie používá u dětí s úzkostí, agresivitou, problémy ve škole nebo s poruchami příjmu potravy – tam, kde výchova rodičů hraje klíčovou roli. Ale funguje i tam, kde dítě vypadá „v pořádku“, ale rodiče se cítí unavení, ztracení nebo oddělení. Není to pro ty, kteří chtějí „vyhrát“ spor. Je to pro ty, kteří chtějí, aby jejich dítě mělo šanci na klidný život.

V Česku se tato metoda ještě příliš nepoužívá, ale zkušenosti z zahraničí ukazují, že když oba rodiče pracují spolu – i když ne spolu – výsledky jsou výrazně lepší než když jen jeden z nich jde na terapii. Pokud jste rodič, který se cítí, že to dělá sám, nebo když se s partnerem neumíte domluvit, ale chcete, aby vaše dítě mělo lepší budoucnost, tady najdete skutečné příběhy, nástroje a zkušenosti těch, kdo to už zkoušeli. Nejde o to, jak se stát dokonalými rodiči. Jde o to, jak se stát společně důvěryhodnými.