Psychoterapie při drogové závislosti - co funguje v české adiktologii

Drogy a závislost jsou jedním z největších zdravotních a sociálních problémů v ČR. Každý rok se stovky tisíc lidí potýká s fyzickou i psychologickou závislostí, a jen čtvrtina z nich úspěšně přeruší cyklus užívání. Jaký je pak klíčový nástroj, který pomáhá lidem znovu získat kontrolu? Jedná se o psychoterapii, která tvoří páteř české adiktologické péče.

Co je psychoterapie v adiktologii?

V první řadě si Psychoterapie je soubor terapeutických přístupů zaměřených na změnu myšlenkových vzorců, emocí a chování u lidí s poruchou užívání návykových látek. V českém systému je povinné kombinovat minimálně dvě metody - individuální poradenství nebo psychoterapii a skupinovou terapii - aby byl zajištěn komplexní přístup (Ministerstvo zdravotnictví, 2009).

Nejčastěji používané psychoterapeutické přístupy

Mezi ověřené metody patří:

• kognitivně‑behaviorální terapie zaměřuje se na rozpoznání a změnu maladaptivních myšlenek a chování - úspěšnost u polyzávislosti dosahuje 63 % (Ústav adiktologie, 2020).
• psychodynamická terapie pracuje s nevědomými konflikty a vztahovými vzorci - úspěšnost cca 52 % (Ústav adiktologie, 2020).
• arteterapie využívá tvorbu jako prostředek k vyjádření emocí a budování sebehodnocení - podle Liebmann (2005) posiluje kreativitu a autonomii klienta.
• autogenní trénink relaxační technika, která snižuje stres a touhu po droze - často doplňován Jacobsonovou progresivní relaxací (Grawe, 2013).

Každý z těchto přístupů má své přednosti a výběr závisí na typu závislosti, motivaci klienta a dostupnosti terapeutů.

Skupinová versus individuální terapie

Skupinová terapie poskytuje sociální podporu, normalizuje pocity a umožňuje sdílet strategie. Studie Asociace adiktologických služeb (2021) ukazují, že kombinace individuální a skupinové terapie vede k 47 % úspěšnosti udržení abstinence po 12 měsících, oproti 18 % při pouhé detoxikaci.

Individuální terapie je zase vhodnější pro klienty s komplikovanými psychickými problémy, kdy je potřeba pracovat na osobním sebepojetí a traumatech. V praxi se často setkáváme s hybridním modelem - první fáze individuální, druhá fáze skupinová.

Detoxikace a následná péče (after‑care)

Detoxikace řeší fyzickou závislost, ale sama o sobě nezaručuje dlouhodobý úspěch. Po detoxikaci je klíčové nastoupit do psychoterapeutického programu, který zahrnuje práci s emocemi, rozvoj copingových strategií a stabilizaci životního stylu. Podle výzkumu z roku 2022 klienti bez strukturované následné péče mají 2,3‑krát vyšší riziko relapsu během prvních šesti měsíců.

V českém systému je průměrná čekací doba na terapii 8,2 měsíce, což vede k předčasnému ukončení hledání pomoci u 68 % lidí (Ministerstvo zdravotnictví, 2022). Snižení čekacích dob je jedním z hlavních cílů nové Strategie adiktologické péče do roku 2030.

Kódependence - problém, který nelze přehlédnout

Často se setkáváme s rodinami, kde blízká osoba přejímá roli „péče“ a ztrácí vlastní identitu. Tento jev se nazývá kódependence spoluzávislost, kdy se rodinný příslušník zaměřuje výhradně na pomoc závislému a zanedbává vlastní potřeby. Práce s kódependencí je součástí většiny adiktologických programů a zahrnuje individuální i skupinové sezení pro rodinné příslušníky.

Digitální terapie a teleterapie

Rok 2022 přinesl 42 % adiktologických pracovišť, která začlenila teleterapii pro klienty v odlehlých oblastech. Vzhledem k plánovanému rozšíření na 75 % do roku 2025 se očekává, že online platformy budou běžnou součástí léčby, zejména u procesních závislostí (internet, hry, gambling). Digitální nástroje umožňují sledovat sledování vývoje, posílit motivaci a poskytnout okamžitý přístup k relaxačním technikám.

Jak vybrat ten pravý terapeutický přístup?

Výběr by měl zohlednit typ závislosti (látková vs. procesní), osobní preference a dostupnost terapeutů. Většina českých pracovišť nabízí kombinaci přístupů, což se ukazuje jako nejefektivnější cesta.

Praktický kontrolní seznam pro pacienty a jejich blízké

1. Zjistěte, zda pracoviště poskytuje minimálně dvě povinné metody (individuální + skupinová).
2. Ověřte, jaké terapeutické směry jsou k dispozici a zda mají certifikované terapeuty (např. 45 % certifikovaných se specializují na CBT).
3. Zjistěte průměrnou čekací dobu a možnosti teleterapie - kratší čekání zvyšuje šanci na úspěch.
4. Ujistěte se, že po ukončení hlavní fáze léčby existuje strukturovaný program after‑care (např. skupinová podpora, online monitoring).
5. Promluvte si s rodinnými příslušníky o riziku kódependence a zajistěte jim vlastní terapeutické setkání.
6. Vyzkoušejte relaxační techniky (autogenní trénink, dechová cvičení) během léčby - pomáhají snížit fyzické symptomy abstinence.

Budoucnost adiktologie v ČR

Do roku 2030 se očekává nárůst procesních závislostí na 25 % všech případů. To povede k většímu důrazu na modifikaci závislostních procesů, flexibilní terapeutické rámce a rozšířenou digitální podporu. Nová Strategie adiktologické péče (2023) slibuje snížení čekacích dob na 3 měsíce a rozšíření počtu pracovišť o 20 % - krok, který by mohl zásadně zlepšit dostupnost psychoterapie.

Co si z celého toho odnést?

Psychoterapie není jednorázová náplast, ale součást dlouhodobého procesu, který zahrnuje individuální práci, skupinovou podporu, relaxační techniky a často i digitální nástroje. Když si vyberete správný přístup a zajistíte si následnou péči, šance na trvalou abstinenci se výrazně zvyšuje.