Komplexní PTSD - Psychoterapie dlouhodobého traumatu a zanedbání

Komplexní PTSD: Nástroj pro identifikaci symptomatických kritérií

Poznámka: Tento nástroj je pouze informační. Nezaměňujte jej s profesionální diagnózou. Pokud zaznamenáváte následující příznaky, prosím, navštivte lékaře nebo psychoterapeuta.

Seznam symptomatických kritérií

Zaškrtněte všechny symptomy, které zaznamenáváte v posledních 30 dnech. Každý kritérium je důležité pro posouzení.

Komplexní PTSD je duševní porucha vznikající v důsledku dlouhodobé a opakované traumatizace v interpersonálních vztazích, často v dětství. Pokud se setkáváte s pocity hlubokého studu, chronického hněvu a trvalou potížemi v mezilidských vztazích, může se jednat právě o tento typ posttraumatické stresové poruchy. Následující text rozkládá, jak se diagnostikuje, jaké jsou hlavní příznaky a především jak probíhá psychoterapie, která je přizpůsobená dlouhodobému zanedbání.

Diagnostika: ICD‑11 versus DSM‑5

Diagnostické systémy se liší v tom, jak Komplexní PTSD naznačují. WHO Světová zdravotnická organizace zařadila C‑PTSD do ICD‑11 v roce 2022, čímž vytvořila samostatnou kategorii. Naproti tomu APA Americká psychiatrická asociace ponechala C‑PTSD jen jako rozšířenou verzi klasické PTSD v DSM‑5. Rozdíly se projevují hlavně v počtu symptomových clusterů - ICD‑11 uvádí tři dodatečné skupiny (emoční dysregulace, negativní sebevnímání, vztahové potíže).

Srovnání diagnostických kritérií: ICD‑11 vs. DSM‑5
AspektICD‑11 (WHO)DSM‑5 (APA)
RozděleníC‑PTSD jako samostatná kategorieVariantní PTSD, rozšířené kritéria
Počet symptomových clusterů6 (klasické 3 + 3 specifické)3 (klasické) + doplňkové popisy
Zdůrazněné symptomyemoční dysregulace, narušené sebevnímání, vztahové potížepředevším re‑experiencing, hyperarousal, avoidance
Datum zařazení2022 (platnost od 1. 1. 2022)2022 (DSM‑5‑TR)

Klínické projevy a symptomy

Typické příznaky Komplexní PTSD lze rozdělit do šesti skupin:

  • Re‑experiencing: flashbacky, noční můry, intruzivní myšlenky.
  • Avoidance: vyhýbání se místům, lidem nebo emocím, které připomínají trauma.
  • Hyperarousal: neustálý pocit napětí, podrážděnost, problémy se spánkem.
  • Emoční dysregulace: výkyvy nálady, intenzivní hněv, pocit prázdnoty.
  • Negativní sebevnímání: pocity studu, viny, pocit bezcennosti.
  • Vztahové potíže: nedůvěra, izolace, potíže s intimitou.

Mezi tělesné příznaky patří časté bolesti hlavy, bolesti na hrudi, závratě nebo gastrointestinální potíže. V některých případech dochází k depersonalizaci (pocit, že jsou „mimo tělo“) nebo derealizaci (svět se jeví jako neskutečný).

Epidemiologie v ČR i ve světě

Mezinárodní studie odhadují, že až 8 % populace může trpět C‑PTSD. V skupinách vystavených silnému sexuálnímu násilí dosahuje prevalence PTSD až 75‑100 % u žen, avšak konkrétní čísla pro C‑PTSD v České republice nejsou dosud systematicky sbírána. Přesto odborníci odhadují, že podíl neodhalených případů je vysoký kvůli nedostatku povědomí a omezenému počtu specialistů vyškolených v diagnostice podle ICD‑11.

Dělený obraz porovnává ICD‑11 a DSM‑5 symptomy s barevnými ikonami.

Principy psychoterapie pro C‑PTSD

Psychoterapie u Komplexní PTSD musí sledovat fázový přístup:

  1. Stabilizace a bezpečnost - vytvoření terapeutické vazby, výuka dýchacích a grounding technik, regulace emocí.
  2. Procesování traumatu - postupné zpracování traumatických vzpomínek bez „přetraumování“. Zde se využívají metody jako EMDR nebo upravený narativní přístup.
  3. Integrace a posílení dovedností - práce na sebeúctě, obnově vztahů a rozvoji každodenních copingových strategií.

Klíčové je, aby terapeut nejprve pomohl klientovi získat kontrolu nad emočním chaosem; až poté se přistoupí k hlubšímu zpracování traumatu.

Učící se techniky a metody

Mezi osvědčené techniky patří:

  • EMDR Eye Movement Desensitization and Reprocessing - adaptované pro komplexní trauma, kde je potřeba více sezení s pomalým „přidáváním“ paměťových bloků.
  • STAIR Skills Training in Affective and Interpersonal Regulation - trénink dovedností v oblasti emoční regulace a mezilidské komunikace.
  • Tělesně orientované terapie (např. somatické prožívání, yoga‑based therapy) - pomáhají klientům uvědomit si uložené somatické napětí a postupně ho uvolnit.
  • Psychodynamický přístup zaměřený na integraci rozbitých vnitřních modelů já a vztahů.

V českém prostředí je stále málo terapeutů s oficiálním výcvikem v EMDR nebo STAIR, což zasahuje do dostupnosti kvalitní péče.

Praktické tipy pro terapeuty i pacienty

Pro terapeuty:

  • Začněte se zhodnocením úrovně bezpečnosti klienta - pokud trpí častými flashbacky, soustřeďte se nejprve na grounding a stabilizační techniky.
  • Učte klienty regulovat emoční reakce pomocí dýchacích cvičení, progresivní relaxace nebo mindful‑pohybu.
  • Vždy získávejte informovaný souhlas před zahájením práce s traumatickými vzpomínkami; připravte plán „krizového“ kontaktu.
  • Spolupracujte s psychiatrem, pokud se objeví intenzivní disociace nebo suicidální myšlenky.

Pro klienty:

  • Udržujte deník, kde si zapisujete spouštěče a reakce - pomůže to terapeutovi lépe mapovat vzorce.
  • Praktikujte pravidelně techniky grounding (např. 5‑4‑3‑2‑1 metoda), které vám pomohou vrátit se do přítomnosti.
  • Nezůstávejte izolovaní - i když je těžké navazovat vztahy, podpora blízkých lidí je klíčová pro obnovu důvěry.
  • Buďte trpěliví - proces hojení C‑PTSD může trvat roky, ale stabilizace a progresive zlepšování jsou reálné.
Terapeut a klient provádějí techniky EMDR a grounding v klidném prostoru.

Budoucnost a výzvy v českém kontextu

Od okamžiku, kdy ICD‑11 uznal C‑PTSD v roce 2022, se české odborné školení ještě nedostalo na úroveň potřebnou pro šíření povědomí. V roce 2024 se objevila diplomová práce Čmíralová Michaela Čmíralová, která zdůraznila nutnost zahrnout specifické moduly pro C‑PTSD do vzdělávacích programů pro klinické psychology. Očekává se, že během následujících pěti let vzroste počet certifikovaných terapeutů v metodách EMDR a STAIR, což umožní širší dostupnost specializované péče.

Navíc se rozvíjí teleterapie, která může překlenout geografické bariéry v menších městech. Důležité je však zachovat bezpečnostní protokoly - on‑line terapie není vhodná během intenzivní fáze zpracování traumatu, ale může být efektivní během stabilizační a integrační fáze.

Jak se můžete zapojit?

Pokud trpíte symptomy komplexní PTSD, první krok je najít terapeuta, který má výcvik v EMDR nebo STAIR. Využijte seznamy certifikovaných odborníků na stránkách Mind (UK) nebo NHS. V ČR můžete kontaktovat Českou psychoterapeutickou společnost a zeptat se na specializaci na vývojové trauma.

Často kladené otázky

Jaký je hlavní rozdíl mezi PTSD a komplexní PTSD?

Komplexní PTSD zahrnuje kromě klasických symptomů (re‑experiencing, avoidance, hyperarousal) ještě emoční dysregulaci, negativní sebevnímání a trvalé vztahové potíže vzniklé z dlouhodobého traumatu.

Je C‑PTSD součástí DSM‑5?

Ne, v DSM‑5 je C‑PTSD zmiňována pouze jako rozšířená forma PTSD. Oficiální samostatná kategorie existuje v ICD‑11 od roku 2022.

Které terapeutické metody jsou nejúčinnější?

Studie ukazují, že kombinace stabilizačních technik, EMDR adaptovaného na komplexní trauma a STAIR výrazně zlepšuje funkční výstupy. Tělesně orientované terapie doplňují somatické uvolnění.

Jak dlouho trvá léčba?

Průměrná délka terapie se pohybuje 1‑3 roky, v závislosti na závažnosti a rychlosti regulace emocí. Stabilizační fáze může trvat měsíce, zatímco integrace je individuální.

Mohu být vyléčen z C‑PTSD?

Kompletní „vyléčení“ není vždy realistické, ale symptomy lze výrazně zmírnit a kvalita života se může výrazně zlepšit díky správnému terapeutickému přístupu a podporujícímu prostředí.