Kdy se vyplatí rezidenční léčba závislostí: Náklady a pokrytí pojišťovnou

Rezidenční léčba závislostí není luxus, který si můžete dovolit jen někteří. Je to záchranný most pro lidi, kteří už nemají kam kročit. Pokud jste si někdy řekli: „Mám to pod kontrolou, ale už to nevládnu“, nebo „Nemůžu to zvládnout samotný“, pak byste měli vážně zvážit, zda rezidenční léčba není pro vás ten správný krok. A nejde jen o peníze - jde o život.

Co je rezidenční léčba a kdy je opravdu potřeba?

Rezidenční léčba znamená, že pacient pobývá celý den a noc ve specializovaném zařízení - nejčastěji v psychiatrické léčebně nebo terapeutické komunitě. Tam není možné odejít domů, nechat si přijít kávu, alkohol nebo drogy. Je to úplně jiný svět než ambulantní léčba, kde jen docházíte na pohovory a pak jdete zpět do stejného domu, kde všechno začalo.

Tato forma léčby se vyplatí především v těchto případech:

• Pacient užívá návykovou látku delší než 5 let a nemá žádnou pauzu.
• Má vážné fyzické nebo psychické komplikace - jaterní selhání, deprese, sebevražedné myšlenky, ztrátu vědomí při užívání.
• Už několikrát zkoušel ambulantní léčbu a selhal.
• Žije v prostředí, kde je neustálý přístup k látkám - rodina, kamarádi, práce, kde se užívá.
• Je nebezpečný pro sebe nebo ostatní - například při abstinenčních příznacích, kdy může mít záchvaty, halucinace nebo agresi.

Rezidenční program trvá obvykle 4 až 12 týdnů. V prvních týdnech probíhá detoxikace pod dohledem lékařů, pak následuje intenzivní psychoterapie, skupinové setkání, vzdělávání o závislosti a příprava na návrat do běžného života. Všechno to probíhá v bezpečném, strukturovaném prostředí, kde nemusíte bojovat s touhou každou minutu.

Kolik to stojí a co hradí pojišťovna?

V České republice je léčba závislostí z veřejného zdravotního pojištění hrazena - ale ne úplně zdarma. Všechno závisí na tom, jaký typ zařízení vyberete a jaké podmínky splňujete.

V roce 2019 vynaložila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) na léčbu závislých lidí přes 1,05 miliardy korun. To je nejvyšší částka za posledních pět let. To znamená, že pojišťovny věří, že rezidenční léčba má význam - a že se vyplatí investovat do ní.

Co přesně hradí pojišťovna?

• Pobyt - náklady na lůžko, stravu, úklid, údržbu zařízení.
• Medicínská péče - lékaři, sestry, detoxikace, laboratorní vyšetření.
• Psychoterapie - individuální i skupinové pohovory s klinickými psychology a terapeuty.
• Substituční léčba - například Suboxone (buprenorfin + naloxon), který pomáhá při závislosti na opiátech.

Na druhé straně - nehradí se vše. Pokud jste například pacient, který přišel na léčbu, ale poté nechodí na schůzky, odmítáte spolupracovat nebo opakovaně opouštíte zařízení, pojišťovna může přestat hradit. Záleží na tom, že pacient spolupracuje. To je klíčové.

Co se týče ceny, konkrétní částky nejsou veřejně dostupné. Každé zařízení má jiné tarify. Většina z nich ale neúčtuje pacientovi žádnou spoluúčast - nebo jen minimální, například 50-100 Kč denně. To je v porovnání s náklady na ambulantní léčbu, která může být drahá, pokud ji platíte z vlastní kapsy.

Rezidenční vs. ambulantní léčba - co je levnější?

Na první pohled se může zdát, že ambulantní léčba je levnější. Ale to je iluze. Pokud jste závislý a vám ambulantní léčba nefunguje, tak jen utrácíte peníze a ztrácíte čas.

Uvažujte to takto:

Co to znamená? Rezidenční léčba je výrazně dražší na papíře - ale je efektivnější. A pokud je hrazena pojišťovnou, tak pro vás jako pacienta je to v podstatě zdarma. Ambulantní léčba je levnější, ale pokud se vám nevyplatí, tak se stane, že budete muset opakovat léčbu - a to už z vlastní kapsy.

Kdo platí rozdíl a kdy je třeba doplácet?

Ve většině případů neplatíte nic. Pokud jste pacientem zdravotní pojišťovny a splňujete podmínky, pojišťovna hradí všechno - včetně Suboxonu, psychoterapie, stravy, lůžka.

Ale jsou výjimky:

• Pokud jste si vybrali privátní kliniku, která nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou, musíte platit celou cenu.
• Pokud jste si vybrali luxusní program s osobními pokoji, saunou nebo jinými doplňkovými službami, tyto extra služby můžete muset doplatit.
• Pokud jste nově pojištěný (například jste si koupili novou smlouvu), může být čekací doba 3 měsíce. To znamená, že pokud jste se dostali do léčby v prvních 90 dnech, pojišťovna nemusí hradit.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je, že se rozhodnou „nechat to na později“. A pak se dostanou do situace, kdy už nemají peníze, rodinu, práci - a zdravotní pojišťovna už nemůže pomoci, protože je příliš pozdě.

Co dělat, když se vám léčba nevyplatí?

Někdo říká: „Já jsem to zvládl sám.“ Ale většina lidí, kteří to zvládli sám, to zvládli po několika pokusech - a někdy i po několika záchvatech, ztrátách, závažných nemocích.

Rezidenční léčba se nevyplatí, jen když:

• Máte mírnou závislost - například jen víkendové pití, nebo užíváte marihuana jen při stresu.
• Máte pevnou podporu rodiny - kdo vás sleduje, kontroluje, nechce, abyste opět užívali.
• Máte stabilní práci a životní podmínky - nežijete na ulici, nejste bez domova, nemáte dluhy, které vás tlakují.
• Už jste dělali ambulantní léčbu a uspěli.

Ale pokud jste:

• Užívali více než 3 roky bez přestávky
• Máte deprese, úzkost, sebevražedné myšlenky
• Nemáte nikoho, kdo by vás zadržel
• Už jste několikrát selhali v ambulantní léčbě

…pak se rezidenční léčba vyplatí v každém případě. Ne proto, že je to nejlevnější - ale proto, že je to jediná cesta, která vás může zachránit.

Co dělat teď?

Nechte si to říct jednou a pro všechny: nečekáte na „správný čas“. Ten čas už uplynul. Nečekáte na to, až vám někdo řekne, že máte problém. Vy to víte.

První krok:

1. Zavolejte na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) nebo svou pojišťovnu - zeptejte se: „Jaké jsou podmínky pro hrazení rezidenční léčby závislosti?“
2. Zjistěte, která léčebná zařízení mají smlouvu s vaší pojišťovnou - nevolejte do privátních klinik bez kontroly.
3. Požádejte o doporučení od svého lékaře - i když jste si to nechtěli přiznat, oni to vědí.
4. Připravte se na to, že vás budou vyzývat k spolupráci - to není trest, to je šance.

Nikdo vás nevyhodí z léčby jen proto, že jste závislý. Ale můžou vás vyslat pryč, pokud budete odmítat pomoci sobě samotnému.

Rezidenční léčba není trest. Je to poslední šance, kterou vám dává systém. A když ji využijete, může to být začátek nového života - nejen bez látek, ale i bez strachu, bez viny, bez zoufalství.