Když se člověk s poruchou příjmu potravy snaží znovu najít spojení se svým tělem, nejde o to, aby se naučil dělat dokonalé pozice. Jde o to, aby se naučil všímavý pohyb - pomalý, jemný, bez soudů. Tělo už nechce být nářadím, které musí splňovat normy. Chce být slyšeno. A všímavý pohyb to umožňuje.
Co je všímavý pohyb a proč je důležitý při uzdravování?
Všímavý pohyb není cvičení, které se měří počtem opakování nebo hloubkou protažení. Je to pozorování. Je to ticho mezi dechy. Je to to, kdy si všimnete, jak se vaše ramena zvedla, když jste se jen tak vzdávali myšlenky. V kontextu poruch příjmu potravy je to revoluce. Mnozí lidé se snaží ovládat tělo, potlačovat pocity, ignorovat signály. Všímavý pohyb naopak učí: nechávej, cít, neodporuj.
Nejčastěji se tento přístup projevuje ve formě Jin jógy nebo somatické jógy. Tyto styly nevyžadují silné svaly ani pružnost. Naopak - vyžadují odvahu být křehký. V Jin józe se cvičí v klidu, často vleže nebo vsedě. Tělo je ponecháno na hmotnosti a gravitaci. Nejsou tu žádné nátlaky, žádné „musíš to dělat“ nebo „mělo by to vypadat tak“.
Studie potvrzují, že pravidelná praxe takového pohybu zvyšuje hladinu serotoninu a GABA v mozku - chemických látek, které klidnějí nervový systém a snižují úzkost. A to je přesně to, co potřebujete, když se snažíte zpětně navázat spojení s tělem, které jste kdysi zneužívali nebo ignorovali.
Jak se liší jemná jóga od tradiční jógy?
Tradiční jangová jóga se zaměřuje na svaly. Na to, abyste se natahovali, drželi, překonávali. Jin jóga se zaměřuje na pojivovou tkáň, fascii, klouby a kosti. Je to jako když se tělo nechá zatížit, jako když se voda pomalu naplní do nádoby - bez nátlaku, bez spěchu.
Ve všímavém pohybu nejde o to, abyste dosáhli hlubokého rozkroku. Jde o to, abyste cítili, jak se vaše kyčle zlehka napínají, když se vlečete zpět do polohy. Jde o to, abyste si všimli, že když se nadechnete, vaše břicho se zvedne - a že to není špatné, ani dobré. Prostě je.
České lektorky, jako Věra Hrušková, to popisují takto: „V jinové józe využíváme gravitaci. Necháme tělo najít hranici, která je příjemná, ale zároveň cítíme jemný tah.“ To není výzva. To je pozorování. A právě to je léčba.
Proč je jemná jóga ideální pro osoby s poruchami příjmu potravy?
Poruchy příjmu potravy často vznikají v kontextu kontroly. Kontrola těla, kontroly jídla, kontroly pocity. Všímavý pohyb je opakem kontroly. Je to přijetí. Je to nechání se vést.
Ve všímavém pohybu neexistuje „správná pozice“. Neexistuje „dostatečně hluboké“ protažení. Pokud cítíte bolest, zastavíte. Pokud cítíte závrať, sednete. Pokud se cítíte nebezpečně, zavřete oči a jen dýcháte. To je celá léčba.
Pro mnohé je to poprvé v životě, kdy se tělo nesnaží být „lepší“. Není třeba zhubnout. Není třeba být pružnější. Není třeba dokonalejší. Stačí být. A to je výzva, která může změnit život.
Ve výzkumech se opakovaně ukazuje, že lidé s anorexií nebo bulimií, kteří pravidelně cvičí jemnou jógu, začínají lépe rozpoznávat signály hladu a sytosti. Ne proto, že by se učili „správně jíst“. Ale proto, že se naučili poslouchat tělo - bez soudů, bez strachu.
Jak začít s všímavým pohybem - krok za krokem
Nemusíte mít žádné zkušenosti. Nemusíte mít matičku. Nemusíte mít čas na hodinu. Stačí pět minut.
- Najděte klidné místo. Na pohovce, na podlaze, na židli. Kde se cítíte bezpečně.
- Zavřete oči. Necháte se být. Neřešíte, co jste dělali, co budete dělat.
- Začněte dýchat. Necháte dech být takový, jaký je. Nezrychľujte, nezpomalujte. Jen pozorujete, jak se vzduch pohybuje do vašich nozder a zpět.
- Přesuňte pozornost na tělo. Kde se cítíte napjatě? Kde je těžké? Kde je klidné? Nezkoušejte to změnit. Jen si to všimněte.
- Přesuňte se pomalu. Například: pomalu zvedněte ruku, jako byste ji zvedali v medu. Při tom sledujte, jak se mění dech. Jak se mění pocity v rameni. Jak se mění myšlenky.
- Zastavte, když se cítíte nejistě. Neexistuje „musíte to dělat“. Pokud je to nepříjemné, zastavte. To je část cvičení.
- Ukončete tichým dechem. Necháte se být ještě pár vteřin. Nejdřív se zvednete. Pak se otevřete.
Toto je celá lekce. A to je vše, co potřebujete. Pět minut denně. Dvacetkrát za měsíc. Už to změní.
Kdo by měl všímavý pohyb cvičit?
Není to jen pro ty, kdo mají poruchy příjmu potravy. Je to pro každého, kdo se cítí přetížený, odtržený od vlastního těla.
Je to pro:
- ženy a muže, kteří se snaží „zase najít sebe“ po dlouhé době omezení jídla
- seniory, kteří mají bolesti zad a nechtějí náročné cvičení
- lidi s chronickou úzkostí, kteří se neustále snaží „zvládnout“ své pocity
- ty, kteří se cítí jako „tělo, které nevypadá dobře“
- každého, kdo má pocit, že tělo je nepřítel
Neexistuje žádný „správný“ věk, žádná „správná“ kondice. Jediná podmínka: chcete se naučit poslouchat.
Co vás čeká, když to začnete dělat pravidelně?
Nezískáte dokonalé tělo. Nezískáte větší sílu. Nezískáte větší pružnost.
Ale získáte jiné věci.
- Už nebudete cítit, že vaše tělo je „něco, co musíte opravit“.
- Už nebudete reagovat na hlad jako na hrozbu.
- Už nebudete cítit, že se musíte „něčím vyplnit“.
- Už nebudete mít pocit, že jste „něco špatného“.
Ve videích na YouTube, která mají desítky tisíc zhlédnutí, lidé píší: „Po první lekci jsem si poprvé v životě řekl: tohle tělo mi patří.“
Je to tichý příběh. Ale je to příběh, který může zachránit život.
Co potřebujete k začátku?
Nic. Skutečně nic.
Nemusíte kupovat matičku. Nemusíte si objednávat lekce. Nemusíte být v ideální formě. Stačí:
- klidné místo
- 10 minut času
- ochota nechat tělo být, jaké je
Existují zdarma online lekce v češtině - například od Lucie z Jogasumava.cz nebo od projektů zaměřených na seniory. Všechny jsou navržené tak, že můžete cvičit vleže, vsedě, nebo dokonce v posteli. Není třeba znát názvy pozic. Není třeba mít zkušenosti. Stačí být přítomný.
Co když se vám to nezdá? Co když to necháte?
Je to normální. Někdy se to nezdá. Někdy se cítíte, že to nemá smysl. Někdy se vám chce jen ležet a nic nedělat. A to je v pořádku.
Všímavý pohyb není o tom, abyste „dělali správně“. Je o tom, abyste se naučili být s tím, co je. I s tím, že vám to nejde. I s tím, že jste unavení. I s tím, že se cítíte špatně.
Richard Holický, český lektor jógy, říká: „Každá pětiminutovka je dobrá.“ Nechcete mít „perfektní“ lekci. Chcete mít lekci, která vás neopustila. I když jste ji dělali jen pět minut. I když jste se cítili zmatení. I když jste se nechali jen dýchat.
To je léčba. To je uzdravení. To není o výkonu. To je o přítomnosti.