Závislost na jídle a přejídání: Jak psychoterapie pomáhá překonat binge eating

Stojíte před lednicí a jíte, i když už jste plný. Nebo se cítíte vinen, když jste snědli celou krabici čokolády za jednu noc? Pokud se to stává pravidelně - alespoň jednou týdně po dobu tří měsíců nebo déle - může to být porucha příjmu potravy, známá jako binge eating disorder (BED). Není to jen „slabá vůle“. Je to komplexní duševní porucha, která má své kořeny v emocích, myšlenkách a dokonce i biologii mozku. A šťastně je léčitelná. Nejúčinnější způsob, jak přejídání překonat, není dietní plán ani pilulka. Je to psychoterapie.

Co je přejídání skutečně?

Přejídání není jen to, že jste se někdy přejedli na vánočním večeři. Je to opakovaná, nekontrolovaná konzumace velkého množství jídla během krátkého času - obvykle méně než dvě hodiny. Přitom se cítíte, jako byste neměli žádnou kontrolu. Po epizodě přijde pocit viny, hanby, smutku. A přesto se to opakuje. Na rozdíl od bulimie nebo anorexie zde neexistuje kompenzační chování. Nikdo nezvrací, nepoužívá projímadla ani nevyhledává extrémní pohyb. Jen jíte. A pak se cítíte špatně.

Podle globálních studií postihuje tuto poruchu 0,6-1,8 % dospělých žen a 0,3-0,7 % mužů. V USA je to nejčastější porucha příjmu potravy. V Česku je situace podobná, ale mnohem méně lidí je diagnostikováno. Mnoho lidí se stydí a neobrací se na lékaře. A to navzdory tomu, že BED je spojena s vysokým rizikem obezity, diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Až 70 % lidí s BED má přebytečnou hmotnost.

Proč psychoterapie? A proč ne dieta?

Nejčastější reakce na přejídání je: „Zkus to zastavit. Jez méně. Buď silnější.“ Ale to není řešení. Diety často zhoršují stav. Když se omezíte na malé porce, vyloučíte „nečisté“ potraviny nebo sledujete kalorie, váš mozek vnímá to jako hladovění. A hladovění vyvolává přejídání. Je to cyklus: omezení → hlad → přejídání → vina → opět omezení. A ten cyklus se opakuje.

Psychoterapie přichází s jiným přístupem. Místo toho, aby vás přesvědčovala, že jídelníček musí být perfektní, vás učí, jak přestat bojovat se svým tělem a jídlem. Je to o tom, jak se naučit vnímat hlad, sytost a emoce - bez toho, abyste je potlačovali jídlem.

Kognitivně behaviorální terapie (CBT): Nejúčinnější nástroj

Nejvíce prokázanou formou léčby BED je kognitivně behaviorální terapie (CBT). Je to strukturovaný, časově omezený přístup, který trvá obvykle 12-20 týdnů s týdenními sezeními po 50-60 minutách. CBT se zaměřuje na tři hlavní oblasti:

• Jídelní vzorce: Učí se pravidelně jíst - tři hlavní jídla a dvě svačiny denně, bez přílišného omezování. Cílem není hubnout, ale přerušit cyklus „omezení-přejídání“.
• Spouštěče: Co vás přivádí k přejídání? Stres? Samota? Boredom? Zlost? Terapie pomáhá identifikovat tyto situace a najít jiné způsoby, jak s nimi naložit - třeba dýchací cvičení, procházka nebo hovor s přítelem.
• Sebepojetí: Mnoho lidí s BED má zdeformovaný obraz těla. CBT pomáhá rozpoznat, že vaše hodnota není spojena s váhou. To je klíčové. Nejde o to, abyste zhubli. Jde o to, abyste přestali jíst kvůli tomu, že se necítíte dostatečně hodní.

Studie ukazují, že až 50 % lidí s BED dosáhne úplné remise přejídání po CBT. U dalších 68-90 % se frekvence epizod výrazně sníží. A to bez významné ztráty hmotnosti - což je důležité. Cílem není hubnout, ale získat kontrolu nad chováním.

Interpersonální psychotherapie (IPT): Když problém je ve vztahů

Někteří lidé přejídají, protože se snaží vyplnit prázdné místo ve vztazích. IPT se zaměřuje na problémy v mezilidských vztazích - například konflikty, izolace, ztráta blízké osoby nebo nejistota v romantickém vztahu. Pokud přejídání slouží jako způsob, jak se vyhnout bolesti nebo stresu ve vztahu, IPT vám pomůže tyto problémy řešit přímo.

Ve studii jeden muž, který se po rozvodu přejídal každý večer, zjistil, že jídlo bylo jeho jediným způsobem, jak se cítit „nějak“ - dokonce i když se potom cítil špatně. Po 6 měsících IPT začal navštěvovat skupiny pro muže, zavedl si pravidelné rozhovory s přítelem a přejídání přestalo.

Co se děje v mozku?

Přejídání není jen „psychický problém“. Neurobiologické výzkumy ukazují, že u lidí s BED dochází k poruchám v oblastech mozku odpovědných za odměňování, inhibiční kontrolu a regulaci emocí. Když jíte, uvolňuje se dopamin - stejně jako při užívání drog nebo hazardu. Mozek se naučí, že jídlo je nejlepší způsob, jak se cítit lépe. A to je důvod, proč „jen přestat“ není možné. Je to jako závislost. A jako u jiných závislostí, potřebujete nástroje, ne jen sílu vůle.

Co říkají pacienti?

Jedna žena z Hradce Králové, která prošla 16 sezeními CBT, řekla: „Nejprve jsem si myslela, že jsem jen líná. Ale terapeut mi ukázal, že každá epizoda přejídání byla reakcí na nějaký stres - pracovní, rodinný, emocionální. Když jsem se naučila rozpoznat tyto signály, přestala jsem jíst kvůli nim. Teď jím, když mám hlad. A to je revoluce.“

Na druhou stranu, mnoho lidí čelí překážkám. V Česku má pouze 30 % pacientů s BED přístup k specializované terapii ve veřejném zdravotnictví. Některé pojišťovny schválí jen 10 sezení, což nestačí. Někdo nemá blízko žádného terapeuta, který by se v této oblasti specializoval. A to je tragédie.

Digitalizace terapie: Aplikace jako nová naděje

Naštěstí se věc mění. V roce 2022 spustilo Ministerstvo zdravotnictví ČR pilotní projekt „Digitální terapie pro poruchy příjmu potravy“. V pěti psychiatrických klinikách se testuje česky lokalizovaná aplikace založená na CBT. Výsledky jsou překvapivé: 60 % pacientů aplikaci pravidelně používá - o 20 % více než u tradiční ambulantní terapie v oblastech s nedostatkem specialistů. Aplikace poskytuje denní cvičení, záznam jídelních epizod, nástroje pro řízení emocí a přístup k terapeutovi online. To je pro mnoho lidí jediná cesta k pomoci.

Co je důležité vědět?

• Nejúčinnější léčba je CBT. Neexistuje žádný „nejlepší“ lék. Psychoterapie je první volbou podle všech mezinárodních směrnic - včetně NICE ve Velké Británii a American Psychiatric Association.
• Nejsou potřeba hmotnostní cíle. Cílem není hubnout. Cílem je přestat přejídat. Ztráta hmotnosti se často následuje sama, ale to není hlavní měřítko úspěchu.
• Nejste sami. 65 % pacientů s BED hlásí, že psychoterapie byla „velmi nebo extrémně užitečná“. 22 % řeklo, že byla „středně užitečná“. Jen 13 % považovalo terapii za málo účinnou - a to často kvůli nedostatku přístupu, ne kvůli neúčinnosti.
• Nejde o „výživový plán“. Nutriční poradenství může být pomocné, ale samo o sobě neřeší přejídání. Bez terapie se závislost nezmenší.

Cesta k léčbě: Co dělat teď?

Nejprve se neobviňujte. Přejídání není slabost. Je to způsob, jak se vaše psychika snaží přežít. Druhé, hledejte specializovanou pomoc. V Česku je 15 center pro poruchy příjmu potravy, ale pouze 5 z nich nabízí léčbu pro BED. Zkontrolujte seznam na webu České společnosti pro poruchy příjmu potravy. Hledejte terapeuta, který má zkušenosti s CBT nebo IPT.

Nebo začněte s digitální terapií. Aplikace jako „Rise“ nebo „Noom“ (dostupné v češtině) mohou být dobrým prvním krokem. Jsou levné, přístupné a podporují vás denně. Pokud se vám to líbí, pak se můžete přesunout na individuální terapii.

A pokud vás někdo říká: „Proč nezkrátíš jen jídelníček?“, odpovězte: „Protože já nejím kvůli hladu. Jím kvůli bolesti. A ta bolest potřebuje léčbu, ne dietu.“