Snižování škod: Jak psychoterapie pomáhá zastavit sebepoškozování a závislosti
When someone is struggling with snižování škod, je to strategie, která se zaměřuje na to, aby se škody, které člověk si přináší, postupně zmenšovaly — i když nejsou zcela zrušeny. Also known as harm reduction, it is not about waiting for someone to be ‘ready’ to quit. It’s about meeting them where they are — whether they’re cutting themselves, overexercising to punish their body, or using substances to numb the pain. Tato přístup se liší od tradičních metod, které často vyžadují úplné přerušení chování. Snižování škod říká: „Nech tě to nezabije. Zkusme to zvládnout lépe.“
Co když teenager dělá sebepoškozování, ne-sebevražedné chování, které slouží jako způsob, jak vyjádřit neřešený bolest nebo získat pocit kontroly.? Nejde o to, aby se to okamžitě zastavilo. Jde o to, aby se zmenšila frekvence, aby se nahradilo něčím méně škodlivým — třeba tlačením ledové kostky do ruky, nebo psaním, co cítí. Co když někdo má kompulzivní cvičení, nekontrolovatelný pohyb, který slouží jako trest za to, že má tělo, které nechce.? Cílem není okamžitě přestat běhat. Cílem je zjistit, proč to dělá, a najít způsob, jak se s tímto pohnutkou vyrovnat, aniž by to zničilo tělo. A co když někdo používá alkohol nebo léky, aby si uklidnil hlavu po traumatu? Snižování škod se ptá: „Jak můžeme zamezit, aby to skončilo v nemocnici?“ Ne: „Proč to děláš?“
Tato metoda je založená na důkazech — a funguje. Studie ukazují, že lidé, kteří se zapojí do programů snižování škod, častěji hledají další pomoc. Méně se dostane do nemocnic. Méně se ztratí v cyklu, kdy se cítí vina a pak zase zpět k škodlivému chování. Psychoterapie, která používá tento přístup, nevyžaduje, abyste byli „dokonalí“. Vyžaduje jen, abyste chtěli být trochu lépe než včera.
V našich článcích najdete konkrétní případy — jak lidé překonávali sebepoškozování u teenagerů, jak se vyrovnávali s kompulzivním cvičením při poruchách příjmu potravy, nebo jak krizová intervence po traumatu zastavila rozvoj PTSD. Není tu žádný „správný“ způsob, jak se z toho dostat. Je tu jen jedna věc, která vždycky funguje: když se někdo necítí, že je za to zodpovědný. Když se někdo necítí, že je špatný. Když se někdo cítí, že ho někdo pochopí — a že se to může zlepšit, i když to nebude hned.
Snižování škod jako realistický cíl psychoterapie: Jak pomáhat lidem bez nutnosti úplné abstinenční cíle
Snižování škod je realistický přístup k léčbě závislostí, který nevyžaduje okamžité přestání. Ukazuje se, že lidé, kteří se cítí respektováni, zůstávají v terapii déle a dosahují lepších výsledků.
- Psychoterapie (65)
- Psychologie a terapie (12)
- Zdraví a léčba závislostí (7)
- Psychologie (5)
- Psychologie a duševní zdraví (4)
- Psychologie a zdraví (3)
- Zdraví a psychologie (2)
- Zdraví a psychoterapie (1)
-
Jak trauma ovlivňuje vznik poruch osobnosti a proč trauma-informovaný přístup funguje
18 lis 2025 -
Kognitivní restrukturalizace: Jak změnit myšlenky u deprese a úzkosti
4 pro 2025 -
Zkušební sezení psychoterapie: Proč dává smysl a co si z něj odnést
17 lis 2025 -
Skupinová terapie DBT pro poruchy osobnosti - dovednosti a podpůrné skupiny
26 led 2025 -
Behaviorální terapie při ADHD: Jak pomáhá s hyperaktivitou a nepozorností
29 srp 2025
1.11.25
Svatopluk Říha
0