V posledních letech se stále častěji setkáváme s požadavkem, aby terapie měly prokazatelný dopad. Jak ale prakticky zjistit, který terapeutický směr funguje nejlépe a jak tyto výsledky objektivně posoudit? Tento článek vás provede krok za krokem přes principy psychoterapie založená na důkazech je systematický přístup, který integruje nejlepší dostupné vědecké důkazy s klinickou zkušeností terapeuta a preferencemi klienta, představí klíčové kritéria pro hodnocení účinnosti a nabídne srovnávací tabulku nejčastěji používaných směrů.
Co je psychoterapie založená na důkazech?
Počátky tohoto přístupu sahají do 90. let 20. století, kdy se medicína přesunula k modelu Evidence-Based Medicine. V psychoterapii se pak zrodil koncept, který kombinuje tři pilíře:
- nejlepší dostupné výzkumné důkazy (většinou RCT nebo kvalitativní studie),
- klinickou expertízu terapeuta,
- preference a hodnoty klienta.
V českém kontextu hrají klíčovou roli organizace dbterapie.cz a Česká psychologická společnost, které od roku 2010 aktivně šíří metodiku a nabízí školení.
Pět kroků (pět P) pro implementaci evidence‑based praxe
- Ptej se - proměňte nejistotu v konkrétní výzkumné otázky (např. „Jaká je účinnost CBT u depresivních pacientů ve věku 30‑45 let?“).
- Pátrej po důkazech - využijte databáze jako Oxford Centre for Evidence-Based Medicine nebo české registry studií.
- Posuď kriticky - zhodnoťte metodologickou kvalitu, velikost vzorku a relevanci pro konkrétního klienta.
- Použij důkazy - integrujte zjištěné informace do terapeutického plánu a sdílejte je s klientem.
- Prozkoumej praxi - měřte výstupy (např. PHQ‑9, GAD‑7) a upravujte přístup na základě dat.
Tento cyklus se opakuje po celou dobu terapie a umožňuje neustálé zdokonalování.
Jak hodnotit účinnost různých terapeutických směrů?
Pro objektivní srovnání je potřeba definovat několik kritérií:
- Úroveň důkazů - podle hierarchie (systematické recenze > RCT > kohortové studie > případové studie > expertní názor).
- Klíčové výsledky - standardizované měřítka jako PHQ‑9 (deprese), GAD‑7 (úzkost), WHO‑5 (well‑being).
- Klientská spokojenost - dotazníky vztahu terapeut‑klient (Therapeutic Alliance Scale).
- Udržitelnost efektu - sledování po 6 a 12 měsících.
- Zdrojová relevance - zda jsou studie provedeny v podobném kulturním a sociodemografickém kontextu (např. česká populace).
Sčítáním těchto faktorů získáte skóre, podle kterého lze směr řadit od „vysoká podpora“ po „přijatelné, ale vyžaduje více výzkumu“.
Srovnání hlavních terapeutických směrů v českém kontextu
| Směr | Úroveň důkazů (průměr) | Klíčové výstupy | Průměrná velikost studií (čl.) | Specifické české studie |
|---|---|---|---|---|
| Kognitivně‑behaviorální terapie (CBT) | Systematické recenze + RCT (úroveň 1‑2) | Redukce PHQ‑9 o 5‑6 bodů, zlepšení WHO‑5 o 10‑12 bodů | 150‑300 | Studie Univerzity Karlovy 2021 - 200 pacientů |
| Psychodynamická terapie | Meta‑analýzy (úroveň 2‑3) | Postupné zlepšení GAD‑7, dlouhodobá udržitelnost | 80‑180 | Pražská psychoterapeutická klinika 2020 - 120 klientů |
| Humanistická terapie (např. Gestalt) | Kvalitativní studie + menší RCT (úroveň 3‑4) | Zvýšená spokojenost, lepší sebereflexe | 30‑90 | Regionální výzkum v Hradci Králové 2019 - 45 případů |
| Systémová terapie | RCT a kohorty (úroveň 2‑3) | Zlepšení rodinné komunikace, snížení recidivy | 100‑250 | Výzkum ČVUT 2022 - 150 rodin |
Tabulka ukazuje, že CBT disponuje nejvyšší úrovní důkazů a největší množstvím českých studií, zatímco humanistické přístupy jsou podpořeny spíše kvalitativními výzkumy.
Praktické tipy pro terapeuty, kteří chtějí přejít na evidence‑based přístup
- Vzdělávání: absolvujte minimálně 120 hodin školení zaměřených na kritické čtení studií (např. program Evidence-Based Practice in Psychotherapy organizovaný ČPS).
- Databáze a nástroje: pravidelně kontrolujte PubMed, PsychINFO, český registr dbterapie.cz a aktualizujte si vlastní knihovnu článků.
- Integrace do praxe: vytvořte šablonu sezení, kde zaznamenáte výchozí skóre (PHQ‑9, GAD‑7), zvolenou techniku a očekávaný mechanismus účinku podle výzkumu.
- Spolupráce s klientem: vždy vysvětlete, proč je daná metoda doporučena, a nechte prostor pro úpravy podle osobních preferencí.
- Monitorování a revize: po každých 6‑8 sezeních proveďte kontrolní měření a upravte plán podle trendu výsledků.
Podle průzkumu na konferenci České psychologické společnosti v roce 2022 používá evidence‑based přístup 68 % terapeutů, ale 42 % z nich uvádí, že často musí „přetavit“ standardní protokoly, aby odpovídaly konkrétnímu klientovi.
Výzvy a perspektivy v České republice
Hlavní překážkou zůstává nedostatek českých publikací - jen 12 % studií v oboru je dostupných v češtině. Ministerstvo zdravotnictví proto investovalo v roce 2023 42 milionů Kč do výzkumu efektivity různých směrů a plánuje vytvořit národní databázi klinických výsledků (projekt Česká evidence‑based psychoterapie).
Další trend je integrace technologií: digitální platformy pro sběr výsledků (např. aplikace TheraPilot) umožňují kontinuální monitoring a rychlejší zpětnou vazbu. Očekává se, že během pěti let bude 30 % terapeutických sezení doplněno o online měření.
Klíčovým faktorem úspěchu bude schopnost kombinovat kvantitativní data s kvalitativními poznatky o terapeutickém vztahu. Jak zdůrazňuje prof. MUDr. Jana Průda, vytvoření národní databáze a podpora lokálního výzkumu jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost.
Stručný přehled nejdůležitějších bodů
- Evidence‑based psychoterapie spojuje vědecké důkazy, klinickou expertízu a preference klienta.
- Pět kroků (pět P) tvoří praktický rámec pro každodenní rozhodování.
- Hodnocení účinnosti zahrnuje úroveň důkazů, standardizované výstupy, spokojenost klienta a udržitelnost efektu.
- CBT má nejvyšší úroveň důkazů v ČR, následována psychodynamikou, systémovou terapií a humanistickými přístupy.
- Klíčová výzva: nedostatek českých studií a potřeba kontinuálního vzdělávání.
Často kladené otázky
Co je hlavní rozdíl mezi psychoterapií založenou na důkazech a tradičními terapiemi?
Klíčový rozdíl spočívá v systematickém využití vědeckých studií při výběru technik. Tradiční přístupy často spoléhají na klinickou intuici a osobní zkušenost terapeuta, zatímco evidence‑based přístup kombinuje tyto znalosti s konkrétními daty o účinnosti.
Jaké jsou nejčastěji používané měřítka pro hodnocení výsledků terapie?
Mezi standardní nástroje patří PHQ‑9 (deprese), GAD‑7 (úzkost), WHO‑5 (well‑being) a Therapeutic Alliance Scale (kvalita vztahu).
Kde mohu najít české studie podporující konkrétní terapeutické směr?
Portál dbterapie.cz shromažďuje české výzkumy a poskytuje přehledy podle terapeutických metod. Další zdroje jsou publikace v časopise Psychoterapie a připravované národní databáze Ministerstva zdravotnictví.
Jak dlouho trvá, než terapeut zvládne efektivně používat evidence‑based přístup?
Podle výzkumu z roku 2020 je průměrná doba osvojení potřebných dovedností 18‑24 měsíců, což zahrnuje absolvování specializovaného školení a praktičtější aplikaci během praxe.
Co dělat, když výzkumný důkaz nesedí na konkrétního klienta?
Přistupujte k situaci jako k příležitosti ke kombinaci kvantitativních důkazů s kvalitativními poznatky. Diskutujte s klientem, upravte techniku a průběžně monitorujte výsledky, abyste mohli rozhodnutí opřít o reálná data z praxe.