Interpersonální terapie pro binge eating: Jak práce se vztahy pomáhá zastavit přejídání

Interpersonální terapie pro záchvatovité přejídání není o tom, jak přestat jíst. Je to o tom, jak přestat jíst, protože se cítíte samotní, zahození nebo nevyřízeně. Když se jídlo stane vámi záchrannou sítí pro bolest, kterou nemůžete říct nahlas, IPT vás učí mluvit o tom, co skutečně trápí - ne o kaloriích, ale o lidech, kteří vás zranili, o tom, kdo vás nevnímá, nebo o tom, jak se cítíte, když někdo odchází.

Co je interpersonální terapie (IPT) a proč funguje u přejídání?

Interpersonální terapie vznikla v 70. letech 20. století jako léčba deprese, ale později se ukázalo, že je neuvěřitelně účinná i u poruch příjmu potravy, kde přejídání není jen otázkou kontroly - je to reakce na emocionální bolest. IPT předpokládá, že když se něco zhorší ve vašich vztazích - třeba rozpad vztahu, konflikt s rodiči nebo izolace - vaše tělo hledá způsob, jak to zvládnout. A pro mnoho lidí je tím způsobem jídlo.

Nejde o to, že jíte příliš mnoho. Jde o to, že jíte, protože se cítíte ztracení. IPT vás učí přesně tohle: najít spojení mezi tím, co se děje mezi vámi a ostatními, a tím, co se děje ve vaší kuchyni nebo u stolu. Studie z roku 2020 s 162 pacienty ukázala, že po 20 týdnech IPT se frekvence záchvatů přejídání snížila z 14 na 1,8 týdně. To je stejně dobrý výsledek jako u kognitivně behaviorální terapie, ale bez toho, aby se muselo počítat každé jídlo.

Jak IPT funguje: Tři fáze, které změní váš vztah k jídlu

IPT není volná konverzace. Je to strukturovaný proces, který trvá 20 týdnů a má jasný plán. První fáze - počáteční - je o tom, abyste pochopili, že vaše přejídání není vaše vada. Je to váš způsob, jak přežít. Terapeut vám vysvětlí, jak vztahy ovlivňují vaše chování. Tady se neřeší, proč jste takhle zvyklí jíst, ale proč jste se naučili jíst, když se cítíte osamělí nebo nevážení.

Ve druhé fázi, která trvá 10-11 týdnů, se zaměříte na jednu z čtyř oblastí:

• Nevyřízené útraty - když někdo, kdo vám byl důležitý, odešel (smrt, rozvod, vzdálenost) a nezvládli jste to.
• Přechody v životě - změna práce, odjezd z domova, nový vztah, který vás překvapil a zmatl.
• Mezilidské rozpory - neustálé hádky s partnerem, rodiči, přáteli, které vás vyčerpávají.
• Sociální izolace - když se cítíte, že nikdo vás opravdu nezná, ani když jste v davu.

Nikdy nepracujete se všemi najednou. Terapeut pomůže vybrat tu jednu oblast, která nejvíc ovlivňuje vaše přejídání. Třeba když se každý večer přejíte, když vaše partnerka jde do pokoje a nechá vás sám - to není o jídlu. To je o tom, že se cítíte neviditelní. IPT vás učí říct to nahlas.

Třetí fáze je o uzavření. Naučíte se, jak si tyto dovednosti udržet. Jak reagovat, když se opět něco zhorší, ale už ne pomocí jídla. Jak si najít podporu, když se cítíte špatně. A jak rozpoznat, když se začíná vracet starý vzor - a jak ho zastavit dřív, než se dostanete k lednici.

IPT vs. CBT: Co je lepší pro vás?

Když hledáte léčbu pro binge eating, nejčastěji se setkáte s kognitivně behaviorální terapií (CBT). CBT se zaměřuje na vaše myšlenky o jídlu: „Jestli jsem zhubl, budu lepší.“ „Jestli jsem snědl tohle, jsem selhala.“ IPT se neptá na vaše myšlenky. Ptá se: „Kdo ti řekl, že jsi hodný jen když jsi tenká?“

CBT funguje rychleji. Výsledky se objevují už po 4-6 týdnech. IPT potřebuje 8-10 týdnů, než se začne cítit nějaká změna. Ale zde je důležitý rozdíl: 82 % lidí dokončí celý kurz IPT, zatímco u CBT to je jen 76 %. Proč? Protože IPT neříká: „Změň své myšlenky.“ Říká: „Změň svůj život.“

CBT vás učí, jak dělat jídelní plán. IPT vás učí, jak říct „Ne“ k tomu, kdo vás zneužívá. CBT vás učí, jak přestat jíst, když jste smutní. IPT vás učí, proč jste smutní a kdo vás tam dostal.

Pro někoho je CBT ideální - pokud máte silné kognitivní zkreslení, například „Jestli jsem snědl kousek dortu, jsem ztracený.“ Pro někoho jiného je IPT lepší - pokud se cítíte jako „nikdo mě nechápe“, „vždycky jsem ten, kdo se obětuje“, nebo „můj rodič mě nechával jíst, když jsem byl smutný“.

Co se stane, když IPT nefunguje?

Není to neobvyklé. Někteří lidé skončí s relapsem. Proč? Často proto, že terapeut nepracoval s hlubšími traumaty. IPT není terapie minulosti. Je terapie současnosti. Pokud máte hluboká trauma z dětství - například zneužívání, zanedbávání, emocionální zneužívání - IPT sama o sobě nemusí stačit. To není chyba IPT. Je to jen její hranice.

Prof. Hana Papežová z Prahy říká, že IPT je ideální pro lidi s nízkou sebehodnotou, kteří se cítí „příliš zranitelní“ na to, aby se dívali do zrcadla svých myšlenek. Pro ně je přímá práce s kognicemi příliš bolestivá. IPT jim dá prostor, aby se nejprve naučili být vztahově bezpeční - a teprve pak se mohou podívat na to, jak si vytvořili tenhle vztah se jídlem.

Na druhou stranu, Dr. Jan Albrecht upozorňuje: Pokud máte těžkou obezitu (BMI nad 40), IPT sama o sobě neztratí váhu. Tam je potřeba kombinace s farmakoterapií a CBT. IPT může pomoci s emocionálními důvody přejídání, ale ne s tělesnými důsledky.

Jak začít s IPT v České republice?

Nejprve potřebujete diagnózu poruchy záchvatovitého přejídání podle DSM-5: alespoň jedna epizoda přejídání týdně po dobu tří měsíců, pocit ztráty kontroly, silné nepříjemné pocity po záchvatu. To je důležité - ne každý, kdo někdy přejí, má poruchu.

První krok je kontaktovat specializované pracoviště. V ČR to jsou hlavně:

• Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
• Centrum poruch příjmu potravy v Brně
• Psychiatrická nemocnice v Ostravě

Terapie trvá 20 sezení po 45-60 minutách. Cena za sezení se pohybuje mezi 800 a 1500 Kč. Pokud splňujete kritéria závažnosti (1-13 záchvatů měsíčně), IPT je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Čekací doba je 3-6 měsíců, ale od ledna 2023 se testuje telehealth verze, která by měla zkrátit čekání.

Nezapomeňte: Během IPT se nedoporučuje žádná dieta. Omezení jídla zhoršuje přejídání. IPT neříká „jedzte méně“. Říká: „Zjistěte, proč jíte tolik.“

Co získáte po IPT?

Nejčastější výsledky podle průzkumu z Prahy 2022:

• 87 % pacientů lépe rozpoznává mezilidské spouštěče přejídání
• 76 % zlepšilo komunikaci s blízkými
• 68 % se naučilo řešit konflikty bez jídla

Největší změna? Většina lidí říká: „Už nejsem tak sám.“

Někteří lidé říkají: „Nikdy jsem nevěděl, že můžu říct: ‚Mám hlad, ale nechci jíst. Chci, abys mi dala něco jiného.‘“

Nejde o to, abyste přestali jíst. Jde o to, abyste přestali jíst, protože nemáte jiný způsob, jak se spojit s lidmi. IPT vám dává ten způsob.

Co říkají lidé, kteří to zkusili?

„Po 12 sezeních jsem pochopila, jak mé konflikty s matkou ovlivňují mé jídlo. Záchvaty přestaly, ale trvalo mi 6 měsíců, než jsem začala vidět výsledky.“ - Marie_CZ, české fórum

„IPT mi pomohla vyřešit problémy s přáteli, které jsem přejídáním utlumoval, ale na počátku jsem měl pocit, že to nefunguje, protože se nemluvilo přímo o jídle.“ - Petr_1985, Reddit

„U IPT jsem byla 20 sezení, ale protože terapeutka nepracovala s mými traumaty z dětství, skončila jsem s relapsem po 3 měsících.“ - AnetaK, Facebook

68 % lidí hodnotí IPT jako „spíše užitečnou“ nebo „velmi užitečnou“. 10 % říká, že to pro ně nefungovalo. Ale ti, kteří to zvládli, říkají: „Už nejsem vězněm svého jídla.“

Bude IPT pro vás?

Je to pro vás, pokud:

• Chcete přestat jíst, ale nevíte, proč to děláte
• Chcete vědět, kdo vás zranil, než jste se naučili jíst, když jste byli smutní
• Nechcete počítat kalorie, ale chcete počítat lidi, kteří vás opravdu vidí
• Chcete mít nástroj, který vás nevede k jídlu, ale k hovoru

Je to ne pro vás, pokud:

• Hledáte rychlé řešení - IPT potřebuje čas
• Chcete, aby vás terapeut řekl, co jíst - IPT neřeší jídlo, řeší vás
• Máte těžkou obezitu a potřebujete zhubnout rychle - potřebujete kombinaci s léky
• Chcete jen „vyřešit jídlo“ - IPT vás vede k vztahům

IPT není poslední šance. Je to první šance, když jste přestali věřit, že vás někdo pochopí. A právě v tom je její síla.